Hradecký deník. - Roč. 16, č. 278 (29.11.2007), s. 7.

Nechce se mi stále věřit, že vyšší hlavy Hradce Králové mají opravdu v úmyslu hyzdit město betonem.

Návrh na novou knihovnu ve studijní lokalitě považuji za výborný, ba přímo ideální.

Jeho stavitelský projekt již není plný dokonalostí a mírně hýbe davem, ale tolerance obyvatel se nakonec změnila v názor, že to není zase tak špatné. Jako (ne) chtěný posluchač v hromadných prostředcích, na ulicích či v obchodech mohu podotknout, že největší hádky a rozpory jsou spíše ohledně barvy ementálu.

Rudá, červená, žlutá, barevná, ideje jsou různorodé. Velká rána ovšem přišla zvysoka. A to tentokrát doslova. Beton je prý také fajn.

Nic? Žádná šmouhatá linie, žádná komunistická rudá? Jen holá šeď? Slova lidu jsou už zase jednotná. Děs.

Oko zřící stavbu si pomyslí jediné, ta budova je zřejmě nedokončená. Kus díraté betonové kostky.

Jakákoliv záře světla bude lepší než tato myška.

Není to spíš maskování nedostatku financí, neboť ty se opět záhadně vypařily?

Navrhuji, že by se konečně mohli vyřádit sprejeři. Podat jim holý prst je sebevražda celé ruky, ale po vymezení jistých akceptací a tolerancí by to neměl být zase takový problém. Ustanoví se povinnosti a práva, spreje nakoupí město, kdo bude potřebovat víc, už je to jeho finanční záležitost.

Či se ustanoví nízký manipulační poplatek dle plochy čtverečné. Každý bude prezentovat sám sebe, svoji tvorbu, graffity a pocity. A "drobné" podpisy dokazující autorství přímo na budově budou všemi jen vítané.

Město bude mít zase kus originality přímo uprostřed města, občané se budou moci podílet na veřejném projektu a jelikož půjde zejména o mladé lidi, sociální pracovníci se budou jen usmívat: "Zase jsme je na chvíli zabavili."

Zejména mladí potřebují prostor pro vyjádření, pro ukázku sami sebe, svých pocitů. A Hradec je přeci město mladých.

Tedy, pojďme do velké malebné a velebné akce pro záchranu knihovny. Mladí ji zachrání, předvedou se a město unikne ostudě. Nu, jde do toho někdo se mnou?