Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
Photogallery On-line catalogue
Úvod > Services > Co číst

Co číst

Vážení čtenáři,

v sekci Co číst vás pravidelně upozorňujeme na knižní novinky z našeho fondu, které jsou pro vás připraveny k vypůjčení.
 

medium-(570).png

Polsko na rozcestí: Politické dějiny 1981-2024

Který polský premiér odbýval novináře slovem kšá? Který spadl s vrtulníkem a o kterém vznikla populární písnička? Proč už v roce 1993 vládli v Polsku postkomunisté? Proč nevznikla všemi očekávaná koalice Občanské platformy a Práva a spravedlnosti a proč jsou dnes obě strany úhlavními nepřáteli? Jaký vliv na polskou politiku má katolická církev? A může Polsko existovat bez osobního střetu Donalda Tuska a Jarosława Kaczyńského?
Nejen na tyto otázky odpovídá kniha Polsko na rozcestí, která čtenáře provede nejmodernějšími polskými dějinami – od počátku vlády vojenské junty v roce 1981 až do současnosti – a pomůže mu pochopit dnešní Polsko bez nánosu ideologie, patosu nebo předsudků.





medium-(571).png

Choceňské Polsko, historie C. a k. barákové kolonie vystěhovalecké v Chocni

Publikace obsahuje množství informací, řadu ojedinělých fotografií i nákresy rozložení kolonie v postupu času i v porovnání se současnou zástavbou.









 

medium-(572).pngKvěten bez šeříků: Závěr 2. světové války a poslední boje americké armády na Chebsku a Sokolovsku

Kniha podává první ucelený přehled o průběhu květnových dnů roku 1945 v oblasti Chebska, Sokolovska a části Karlovarska. Autoři využili americké a německé archivní materiály, aby podali co nejpřesnější obraz konce války v tomto kraji. Stránky knihy zachycují také průběh posledních měsíců války v regionu, včetně leteckých útoků a příprav k obraně, a vrcholí posledními boji ve dnech 5. - 8. května 1945. Kniha je doplněna množstvím unikátních fotografií zachycujících atmosféru konce nejstrašnější války v dějinách a prvních dnů míru v této části dnešní České republiky. 



medium-(573).png

Malí lidé, velké emoce - Jediná kniha, kterou potřebujete k výchově svého dítěte

Budoucnost patří emoční inteligenci. Nacházíme se uprostřed revoluce ve vzdělávání, která radikálně mění způsob výchovy dětí. Pryč jsou doby, kdy se nad pocity dětí mávalo rukou: Neplač, věz, že jsi v pořádku, nedělej scény. Vzhledem k tomu, že naše znalosti o vyvíjejícím se mozku se rozšířily, hledají dnešní rodiče nové způsoby, jak dětem pomoci pochopit jejich pocity a naučit je, jak je zpracovávat.

Odbornice na emoční rozvoj Alyssa Blask Campbell, M.Ed. a Lauren Stauble M.S. stojí v čele hnutí na podporu emoční inteligence u malých dětí. Jejich revoluční metoda Collaborative Emotion Processing (CEP) změnila pravidla hry pro rodiče a pedagogy a nyní se o ni dělí se čtenáři v této nepostradatelné příručce.
*****
Kniha Malí lidé, velké emoce poskytuje nástroje pro zvládání nejrůznějších stresových situací při výchově dětí, včetně následujících případů:
•Co dělat, když má vaše dítě záchvat vzteku (není to tak, jak si myslíte!).
•Užitečné scénáře pro zvládání obtížných okamžiků, jako je odmítání jít do školy nebo nechuť jít spát.
•Jak reagovat, když dítě někoho uhodí nebo kousne.
•Jednoduché tipy, které pomáhají regulovat nervový systém dítěte.
•Jak předvídat a ukončit záchvaty pláče ještě před jejich začátkem. 



medium-(574).png

Nehmotné kulturní dědictví UNESCO – Evropa

O světovém kulturním a přírodním dědictví UNESCO jste už bezpochyby slyšeli, mnohé památky jste možná dokonce viděli na vlastní oči. Věděli jste však, že od roku 2003 existuje také seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva? Zaznamenává a podporuje mimořádné formy projevů lidské činnosti, které se ve světě odrážejí jinak než jako hmotné památky: jedinečné podoby jazyka, zvyky, rituály a slavnosti, unikátní interpretační umění, dovednosti spojené s tradičními řemesly či znalosti o přírodě a vesmíru. Na seznam se dostalo již více než 700 světových nehmotných památek – v Evropě jich existuje přes 200, z toho 10 přímo v České republice.




medium-(575).png

Příběhy zmizelých domů a vil: O zmizelých stavbách, jejich architektech, stavitelích, obyvatelích a návštěvnících v Luhačovicích

Kniha pojednává o stavbách, které už v Luhačovicích nenajdete. O zmizelých stavbách, jejich architektech, stavitelích, obyvatelích a návštěvnících v Luhačovicích.








medium-(576).png

Balada o snech

Rodinná sága o hloubce lidské touhy chránit svoje milované a o desítky let skrývané vině
Klára se po rozchodu se svým přítelem stěhuje do babiččina domu v Praze. Společnost jí dělá spolubydlící Viktor, s jehož pomocí se pustí do rekonstrukce nového domova. Když náhodou nalezne na půdě starý kufr, ještě netuší, že díky jeho obsahu odkryje tajemství, které mělo zůstat navždy ztraceno v minulosti.
Klára tak postupně odhaluje příběh rodiny mladičké Lucie, jíž po strastech druhé světové války začínají ještě další, mnohem větší útrapy. Staletá pravidla venkova se pod nátlakem socialistického režimu rozpadají, sedláci jsou zatýkáni, jejich majetek znárodňován a rolnické rody přicházejí o domovy. Také Luciina rodina je nucena snášet opakovaná příkoří a pokorně přijímat nenávratné životní ztráty.
Jakou roli ale hraje v celém příběhu Klářina babička a proč nechce, aby Klára ve svém pátrání pokračovala?


medium-(577).png

Ženy, které zůstaly

Migrace neznamená jen odchod člověka do zahraničí. Neoddělitelnou součástí tohoto fenoménu jsou rodiny, které zůstaly doma – nejčastěji ženy a děti. Co se s nimi děje? Jaký je jejich každodenní život například v Mexiku, Senegalu, Etiopii, ale také v Rumunsku nebo na Slovensku? Jak čelí globálním výzvám, nutícím jejich muže, syny nebo otce k odchodu? O tom píše reportérka Magdaléna Rojo v knize Ženy, které zůstaly.
Je to kniha o migraci. Nebo spíše o mateřství? Dětství bez otců? Životě bez manželů? Stárnutí bez dětí? Všichni ti anonymní lidé, kteří hledají práci jinde než doma, mají své lidské tváře a příběhy. Jen se odehrávají mimo zájem velkého světa. Reportérka Magdaléna Rojo se na toto globální téma dívá z jiného úhlu – pohledem obyvatel míst, kde se rodí důvody k migraci, optikou žen, které zůstaly. Společně s ní se vydáváme nejen do Mexika, Senegalu, Etiopie nebo Indie, ale i do Evropy. Všude tam, kde žijí rodiny, které své členy vyprovázejí na delší kratší cesty, aby jim na oplátku zabezpečili důstojné živobytí. Ženy a jejich děti zůstávají a musejí si poradit samy, čekat na návrat svých blízkých nebo na peníze, které posílají. Magdalénu Rojo jejich osudy zajímaly a rozhodla se je zblízka poznat a pochopit. Výsledkem je sbírka citlivých, osobních reportáží. Díky své trpělivosti a zájmu nám odhaluje každodenní život rodin, který naplňuje čekání, nejistota a obavy. Zjišťujeme, že důvody migrace jsou vlastně v celém světě velmi podobné. A podobné jsou i starosti žen, které zůstaly. Nedostavěné domy. Stále cizejší tváře mužů na displejích telefonů. A každodenní, neměnné povinnosti.

 

100+25 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností

Vydejme se už podruhé za brněnskými příběhy, které by jinak zůstaly v temnu archivů. Příběhy jsou to úsměvné, poučné, pitoreskní i roztomilé. A třeba i inspirativní. Kniha novinářů Miloše Šenkýře a Tomáše Kremra je volným pokračováním čtenářsky úspěšného prvního dílu nazvaného 100+24 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností. Také tentokrát je stovka v názvu spojená s Českým rozhlasem Brno, nedílnou součástí života města. Ovšem příběhy jsou ze všech jeho končin. Kniha přiblíží tragédii Brna u syrského Damašku, připomene brněnskou sochu, kterou v Praze nechtěli, osudy ztracené věže i unikátní komiksy věnované Brnu, konkrétně jeho podzemí či slavným nočním rozjezdům. Řekne, proč Brno mate svými Vinohrady, jak vypadá druhý brněnský orloj i to, proč se nedostavěný brněnský mrakodrap ani napodruhé nezvětšil. A mnoho dalšího. To vše může vysvětlit, proč Vladimír Menšík říkal, že věci mohou být dobré, špatné a z Brna. Může to být dobrý důvod, proč mít tohle město zapsané hluboko v srdcích. 

 

Texty převzaty z www stránek nakladatelství a vydavatelství. Obrázky obálek převzaty z webu:

 
Archiv