TLib – Trends in Libraries, Trendy v knižničnej praxi 2019

Autor: Michaela Hašková
Vyšlo 19. 9. 2019 v čísle Ročník 29 (2019), Číslo 3, v sekci Stalo se

Ve Státní vědecké knihovně v Banské Bystrici proběhl ve dnech 20.–21. května 2019 již XVIII. ročník odborného semináře TLib, který se tentokrát věnoval inteligentním technologiím a vzdělávání v knihovní praxi. Součástí semináře byl i 3. ročník knihovního inkubátoru – fóra mladých knihovnicko-informačních specialistů –, letos na téma informační vzdělávání veřejnosti a aktivity mladých knihovníků při práci s veřejností. Obou akcí jsem se měla možnost zúčastnit s kolegyní ze Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové Mgr. Bohdanou Hladíkovou.
 
Seminář zahájila ředitelka pořádající instituce PhDr. Blanka Snopková, PhD.[1] Připomněla, že dnes se ve všech odvětvích užívá pojem inteligentní, proto je nejvyšší čas budovat i inteligentní knihovny. Co to obnáší? Například zakomponování inteligentních technologií a řešení tak, aby se knihovna stala dostupnou kdykoliv: k tomu slouží automatické dveře, osvětlení, samoobslužné kiosky apod. Součástí smart knihovny je také vzdělávání s využitím nejmodernějších technologií.
První příspěvek přednesl Łukasz Brudnik z Vojvodské veřejné knihovny E. Smołki v Opolí. Zvolil název SMART technologie ve veřejných knihovnách opolského vojvodství. Představil především portál W.bibliotece.pl[2], jehož základem je centrální katalog. Zajímavý je jistě i knižní portál Lubimyczytac.pl[3] nebo komerční knihovna IBUK libra[4], která obsahuje tisíce elektronických publikací.
Mgr. Norbert Végh ze Slovenské knihovny pro nevidomé Matěje Hrebendy v Levoči pohovořil o moderní aplikaci SKN-Corvus[5], která obsahuje nejen zvukové knihy a časopisy, ale i filmy, videa s návody… Přednášející zmínil, že pracovat s mobilním telefonem je pro nevidomé jednodušší než s počítačem. V knihovně jsou pracovníci, kteří dokážou pomoci, např. nainstalovat aplikaci do telefonu.
Další příspěvek spojil historický rukopis s nejmodernější technologií. Prof. PhDr. Dušan Katuščák, PhD., představil projekt READ[6] (The Recognition and Enrichment of Archival Documents), který zahrnuje proces skenování, nahrávání obrazů, segmentace, transkripce a výsledný popis. Praktická platforma  Transkribus[7] pak učí počítače číst psaný text.
Mgr. Jana Šubová z firmy Cosmotron Slovakia vystoupila s přednáškou Smart technologie se stávají samozřejmostí. A co „smart data“? Hovořila o tom, že je nutné stále zlepšovat kvalitu dat, např. bibliografických záznamů, přicházet s alternativami, hledat další souvislosti. Jako dobrý příklad zmiňovala české knihovny, např. Knihovnu Jiřího Mahena v Brně.
Jedním z nejzajímavějších příspěvků byl nepochybně ten od zástupců Centra vědecko-technických informací Slovenské republiky[8] Ing. Evy Kalužákové a Jozefa Vaška. Jmenoval se Smart Lab library v éře Industry 4.0 a zabýval se především využitím BBC mikro:bitu pro probuzení zájmu o technické vzdělávání u dětí. Jedná se o programovatelný kapesní plošný mikropočítač. Ve Velké Británii dostane mikro:bit každý školák od 10 do 11 let, aby byl připravený na 4. průmyslovou revoluci, ve které se očekává komplexní digitalizace, robotizace a automatizace. V České republice se podpoře práce s mikro:bitem věnuje nestátní nezisková organizace nadační fond Micro:la[9]. Pro mou praxi bylo zajímavé i to, že v metodikách kladou důraz na čtení s porozuměním. Žáci mají připravené pracovní listy, úlohy řeší sami, učitel je pouze konzultantem.
Odpoledne bylo věnováno praktickým workshopům. V tom prvním jsme si mohli zkusit práci s mikro:bity a seznámili jsme se s robotem Ottou, kterého si děti např. na příměstském táboře mohou nejdřív vyrobit pomocí 3D tiskárny a pak naprogramovat. Další workshop, kterým jsme se vrátili do minulosti, se jmenoval Zažij knihu na vlastní kůži. Vedla ho Mgr. Barbora Skubachová z domácí Státní vědecké knihovny v Banské Bystrici. Jednalo se o část lekce pro studenty, tato se týkala kaligrafie. Pro workshop byla vybrána karolinská minuskule. Řekli jsme si něco o historii písma a vyrobili jsme si vlastní záložku.
Posledním bodem programu prvního dne byl multimediální přenos z University of Illinois. Jeff Ginger, Ph.D., představil tamější Fab Lab komunitu – otevřenou dílnu, kde návštěvníci pracují s různými druhy materiálů, používají frézy, 3D tiskárny a skenery, tkalcovské stroje. Komunita se řídí heslem: Don`t just do it yourself. Do it with others!
 
Druhý den semináře zahájil Mgr. Milan Regec z Katedry knihovní a informační vědy Univerzity Komenského v Bratislavě příspěvkem se zajímavým názvem: Babka, pošli mi to mailom alebo trojstupňové budovanie IT zručností prostredníctvom modulárneho kurzu počítačovej gramotnosti pre seniorov. Zdá se, že tvůrci semináře chtějí kurz maximálně zjednodušit, proto seniory učí pracovat výhradně s aplikacemi Google. Se zkušenostmi s kurzy počítačové gramotnosti vystoupil také Mgr. Tomáš Albert z hostitelské knihovny. Kurzy jsou navštěvovány především seniory, ale i ženami na mateřské dovolené, pro registrované uživatele jsou zdarma.
PhDr. Oľga Doktorová, zástupkyně ředitelky Státní vědecké knihovny v Banské Bystrici, představila zkušenost s mezinárodní soutěží. Šlo o využívání zelených lokalit vzdělávacími institucemi. Knihovna lehce zrevitalizovala plochu mezi budovami, projekt popsala, vytvořila krátké video z aktivit, které tam probíhají, a výsledkem bylo druhé místo.
Čekal nás ještě jeden telemost, tentokrát ze Slovenské informatické knihovny Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Mgr. Henrieta Gábrišová, PhD., přiblížila informační vzdělávání studentů, kteří ho mají jako hodnocený předmět.
Posledním příspěvkem, který jsme s kolegyní stihly, bylo vystoupení Agaty Bartosiewicz z Vojvodské veřejné knihovny v Opolí; jmenovalo se Cizinec v cizojazyčné knihovně a bylo zaměřeno multikulturně.
Následovaly ještě dvě promluvy. Za Goethe Institut vystoupila Mgr. Tamara Zajacová, PhD., a představila nového chatbota institutu. Nakonec se dočkala i Iveta Kuzmická z Knihovny Jána Kollára v Kremnici se storytellingem pro vnoučata. Všechny příspěvky budou zahrnuty ve sborníku z konference.
 
Chtěla bych srdečně poděkovat všem zaměstnancům Státní vědecké knihovny v Banské Bystrici, kteří se o nás po celou dobu pečlivě starali. Přínosné pro nás nebyly pouze příspěvky z konference, ale i četná osobní setkání, především s knihovnicemi naší spřátelené knihovny.
 
Kontakt na autorku: michaela.haskova@svkhk.cz

verze pro tisk · PDF verze