Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás
Vyšlo: 6/5/2013
Číslo: Ročník 23 (2013), Číslo 2
Sekce: Šumné knihovny
Název článku: Od pevnosti až po Kulturní Hradec Králové
Autor: Petra Řoutilová
Zdroj: https://svkhk.cz/Pro-knihovny/Zpravodaj-U-nas/Clanek.aspx?id=20130205

Od pevnosti až po Kulturní Hradec Králové

Petra Řoutilová

Knihovna města Hradce Králové vydala u příležitosti svého stěhování se do nových prostor publikaci s názvem Kulturní Hradec Králové. Knihovna města Hradce Králové 1894‑2012. Je to jakési poděkování všem, kteří se na dlouhé, 117leté historii knihovny podíleli, a je i rozloučením se s budovou na Tomkově ulici, která knihovně sloužila po mnoho předchozích let. Všichni autoři článků v publikaci jsou či byli s knihovnou úzce spjati a osobní vzpomínky některých z nich, které se prolínají s faktickými informacemi, působí svěže a jsou příjemným proložením populárně-naučného textu.

Kniha je rozdělena do pěti základních částí:

1. Dějiny knihovny do roku 1945, kde kolektiv autorů důkladně mapuje kulturu v Hradci Králové od 2. poloviny 19. století, kdy bylo město ještě pevností a kdy tady působilo mnoho kulturních spolků, jejichž aktivita nakonec vyústila ve zřizování různých čítáren a knihoven, což nakonec (zjednodušeně řečeno) vedlo až ke vzniku dnešní Knihovny města Hradce Králové.

Další kapitoly se v této části věnují jednotlivým pobočkám městské knihovny – doposud existujícím i těm, které už byly zrušeny. Tady si každý Hradečák určitě rád najde tu svoji, kterou navštěvoval už od dětských let. Já jsem si hned nalistovala knihovnu v Plotištích a dozvěděla jsem se, že byla založena už roku 1878, a než začala fungovat v dnešních prostorech, prošla si dlouhou cestu. Jako zajímavý mi také přišel výčet knihovníků, kteří v dané pobočce od počátku až po dnešek pracovali.

Zapomenuty nezůstávají ani budovy patřící k areálu ústřední půjčovny – budova v Tomkově ulici, budova v Dlouhé ulici a dům č. p. 620 v Tomkově ulici - a okrajově je zde řeč už i o nové budově knihovny, Vertexu. Takže si v této kapitole najdou své i milovníci architektury.

2. Dějiny knihovny poválečné se nesou v duchu vzpomínek jejích dvou bývalých ředitelů. PhDr. Lia Koudelková se podělí se čtenáři o své úplně první dojmy z městské knihovny, kterou začala navštěvovat jako dítě v letech 1947-1948, a pokračuje svým nástupem do Státní vědecké knihovny, kde zažila slučování a následné rozdělení obou knihoven, přechod do městské knihovny a její budování lepšího zázemí, stala se náměstkyní ředitele…

Od sedmdesátých let až po současnost se nesou vzpomínky Mgr. Jana Pěty, jehož první setkání s městskou knihovnou se uskutečnilo díky brigádě v odlehčovacím skladišti knih na zámku v Myštěvsi, poté jeho vyprávění pokračuje nástupem do ústřední půjčovny, vzpomínkami na „prověrky fondů“, jeho působením na oddělení budování a zpracování fondů, přibližuje změny v síti poboček, nové služby včetně internetu…

3. Osobnosti knihovny. Tato část představuje zakladatele Knihovny města Hradce Králové, osobnosti, které stály v jejím čele, a jedna kapitola je věnována i nezapomenutelným knihovníkům městské knihovny.

4. Netradiční knihovna. Tento název se rozhodně hodí na rozsáhlé hudební oddělení a zvukovou knihovnu pro nevidomé. Kapitola opět nabízí pohled do historie a plynule přechází do současnosti.

5. Cestou k Vertexu. Poslední kapitola je přirozeně věnována nejčerstvějším událostem, kterými Knihovna města Hradce Králové momentálně žije. Tou událostí je nastěhování do nové budovy, která byla přestavěna architektem Davidem Vávrou podle potřeb knihovny.

Všech pět částí je doplněno kvalitními poznámkami pod čarou, které mohou případným zájemcům sloužit k hlubšímu prozkoumání dané problematiky. Kvalitní je i obrazový materiál. V každé části se prolínají černobílé historické fotografie budov či interiérů s dnešními fotografiemi. To je především v části věnované jednotlivým pobočkám, kde je právě na fotografiích nejlépe vidět, jak velkými změnami během dlouhé historie pobočky prošly.

Kromě výše zmíněného naleznete na konci knihy i několik stran se statistikou činnosti ústřední půjčovny a poboček a také výběrovou bibliografii mapující publikace o historii Knihovny města Hradce Králové.

Musím říci, že autoři publikace odvedli kvalitní práci, a věřím, že bude sloužit nejen laickým čtenářům se zájmem o městskou knihovnu, ale také jako kvalitní základ pro případné další badatelské počiny v oblasti historie knihovny.