XXIV. kolokvium českých, moravských a slovenských bibliografů

Autor: Věra Hanelová
Vyšlo 3/16/2023 v čísle Ročník 33 (2023), Číslo 1, v sekci Stalo se

Ve dnech 16.–18. října 2022 proběhlo v prostorách Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové (SVK HK) setkání českých, moravských a slovenských bibliografů. Přestože setkání bylo částečně ovlivněno velkou nemocností, sešlo se téměř 30 účastníků. Na začátku jednání všechny přítomné přivítala náměstkyně hejtmana Mgr. Martina Berdychová a poté PhDr. Blanka Snopková, Ph.D., (členka Správnej rady Slovenskej asociácie knižníc a ředitelka ŠVK v Banské Bystrici) a Mgr. Eva Svobodová (předsedkyně Sekce SDRUK ČR pro bibliografii a ředitelka SVK HK). Pondělní odborný program kolokvia moderovala Mgr. Eva Svobodová, úterní pak PhDr. Blanka Snopková, Ph.D. Jednání bylo rozděleno do pěti tematických bloků: Jubilejní bibliografie měst, Významní nakladatelé a tiskaři v Čechách a na Slovensku do roku 1948, Odraz regionu v krásné literatuře, Vizualizace bibliografických dat, Knihovny osobností, spolků a institucí.
 
Jubilejní bibliografie měst
V roce 2022 slavil Zlín 700 let od první písemné zmínky o městě. V příspěvku Zlín 700 informovala Mgr. Eva Filípková (Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně), jak se do těchto oslav výročí města zapojilo její pracoviště. Čo majú spoločné monografie obcí Terchová a Blatnica? byl název příspěvku Ing. Ivany Polákové, Ph.D. (Štátna vedecká knižnica v Banskej Bystrici), ve kterém hovořila o úskalí při vydávání monografií obcí Terchová a Blatnica, které vyšly v roce 2018 a 2021. Poukázala na fakt, jak důležité jsou při sestavování monografií obcí bibliografie, ať už regionální, nebo personální.
 
Významní nakladatelé a tiskaři v Čechách a na Slovensku do roku 1948
Tento blok otevřela příspěvkem Karel Beníško – typograf, operní pěvec a nakladatel Mgr. Pavlína Doležalová (Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje), ve kterém připomněla životní osudy tohoto pražského rodáka (1874–1943). Následující příspěvek s názvem „Skutečnost byla jiná, než jsem si ji za mřížemi představoval…“: životní příběh a odkaz Františka Radouška, přerovského nakladatele vzdělávací literatury od Mgr. Dagmar Petiškové, Ph.D., (Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského) mapoval životní osudy moravského nakladatele Františka Radouška (1869–1942). S příspěvkem Počátky novodobého nakladatelského podnikání v Kladně od 70. let 19. století do roku 1948 vystoupil Bc. Kamil Bouška (Středočeská vědecká knihovna v Kladně). V něm představil historický kontext kladenské nakladatelské činnosti a nejvýznamnější kladenské nakladatele a přiblížil proměnu kladenské knižní kultury. Martina Zlatohlávková (Krajská knihovna v Pardubicích) se ve svém příspěvku Historie tiskárny Otto & Růžička v Pardubicích zaměřila na historií této firmy od jejího počátku, představila nejvýznamnější publikace vytištěné touto firmou i její další činnost.
 
Odraz regionu v krásné literatuře
Mgr. Katarína Kožáková, Ph.D., (Oravská knižnica Antona Habovštiaka v Dolnom Kubíne) přiblížila život Ladislava Mňačka v oravském regionu a jeho knihu Vody Oravy. Pokusila se vytvořit skrze krásnou literaturu pohled na region Orava v čase budování socialismu v 50. letech 20. století. Její příspěvek nesl název Orava v Mňačkových reportážach. Poslední příspěvek prvního dne odborného programu a zároveň tematického bloku byl Vojtěch Martínek, autor Ostravska (internetový portál spisovatele), který přednesla PhDr. Věra Svozilová (Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě). V něm shrnula život učitele, spisovatele, literárního kritika a publicisty Vojtěcha Martínka (1887–1960). S Ostravskem byl spjat nejen rodově a pracovně, ale i literárně. U příležitosti 60. výročí úmrtí vznikl v roce 2020 internetový portál spisovatele.[1] Kromě informací o životě a díle portál obsahuje fotogalerii, mapu s odkazy na místa spojená s autorovým životem a dílem, kvíz nebo pracovní listy vhodné pro školy.
 
Vizualizace bibliografických dat
Úterní odborný program zahájila s příspěvkem O čem se tu zpívá? Mapa lokalit v kramářských tiscích Mgr. Iva Bydžovská (Knihovna Národního muzea). Ukázala místa vzniku, prodeje a uložení kramářských tisků v souvislosti s jejich obsahem. Také předvedla použití map pro zkvalitnění dat v Digitální knihovně kramářských tisků.[2] Následoval příspěvek Vizualizace záznamů v Bibliografii dějin Českých zemí. Od tištěných ročenek po moderní online databázi Mgr. Věry Hanelové (Historický ústav AV ČR), který byl věnován vizualizaci záznamů v databázi Bibliografie dějin Českých zemí.[3] Byly představeny nejen bibliografické záznamy, které jsou obohacovány o plné texty, ale rovněž rejstříky, zejména biografický a geografický. Databáze nabízí i jedinečná specifika, která se v jiných bibliografických databázích neobjevují. Jedná se zejména o propojování dílů na pokračování či připojování recenzí přímo k bibliografickým záznamům. Mgr. Vojtěch Malínek, Ph.D., (Ústav pro českou literaturu AV ČR) ukázal teoretické a praktické možnosti kvantitativního výzkumu bibliografických dat i existující nástroje, které se v této oblasti nabízejí, v příspěvku Možnosti kvantitativního výzkumu bibliografických dat.
 
Knihovny osobností, spolků a institucí
Mgr. Lenka Pokorná Korytarová (Moravská zemská knihovna v Brně) přiblížila v příspěvku Knihovna Josefa Floriana ve fondu Moravské zemské knihovny nejen životní osudy katolického učitele, vydavatele a překladatele z francouzštiny Josefa Floriana (1873–1941), ale také jeho knihovnu. V roce 2022 uplynulo dvacet let od nákupu torza knihovny Josefa Floriana Moravskou zemskou knihovnou. Mgr. Veronika Ježková (Ústav dějin umění AV ČR) ve svém příspěvku Osobní knihovna Josefa Václava Sládka zmínila život básníka Josefa Václava Sládka (1845–1912) a poté se věnovala jeho osobní knihovně, která je součástí stálé expozice muzea v umělcově rodném Zbirohu. Poslední příspěvek kolokvia Ing. Aleše Brožka (ředitel Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem v letech 1990–2017) zazněl na téma Historie knihovny Královské české společnosti nauk. O knihovnu pečovala řada významných osob, o osmnácti z nich je možné zjistit více z databáze Slovník českých knihovníků (SCK) na stránkách Národní knihovny.
 
V závěru kolokvia Mgr. Eva Svobodová přednesla zdravici od dlouholeté a pravidelné účastnice kolokvií PhDr. Jiřiny Kádnerové, která ze zdravotních důvodů nepřijela. V rámci programu zaznělo 14 odborných, pečlivě připravených referátů. Příspěvky z kolokvia budou vydány v elektronickém sborníku na stránkách Sdružení knihoven v rámci Sekce pro bibliografii.[4]
 
Součástí kolokvia byl i bohatý kulturní program. Ten začal již v neděli odpoledne, kdy byla pro účastníky kolokvia připravena komentovaná prohlídka hospitálu Kuks. Po pondělním jednání následovala prohlídka budovy a knihovního fondu Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové za doprovodu Mgr. Daniely Ridlové (vedoucí odboru služeb SVK HK), při které probíhala vzájemná diskuse ohledně různých služeb pro návštěvníky knihovny. Poté následovala komentovaná prohlídka starého města Hradce Králové s PhDr. Pavlou Koritenskou z Muzea východních Čech v Hradci Králové. Ta nejprve seznámila účastníky s dějinami města a poté se věnovala jednotlivým památkám na Velkém náměstí (katedrála sv. Ducha, Bílá věž, mariánský morový sloup a mnohé další). Při společných večeřích si pak účastníci vyměňovali zkušenosti ze svých pracovišť, navázali nové kontakty nebo se domluvili na vzájemné spolupráci. Jubilejní XXV. kolokvium českých, moravských a slovenských bibliografů se uskuteční na podzim 2023 v Banské Bystrici.
 
Kontakt na autorku: hanelova@hiu.cas.cz

verze pro tisk · PDF verze