Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
Photogallery On-line catalogue

Konečně vyšla!

Autor: Barbora Buřičová z Babčic
Vyšlo 3/14/2019 v čísle Ročník 29 (2019), Číslo 1, v sekci Zaujalo nás

KRČÁL, Martin a Pavla KOVÁŘOVÁ. Knihovnické fondy, procesy a služby. Brno: Citace.com, 2018. 124 s. Úvod do knihovnictví a informační vědy, sv. 1. ISBN 978-80-88071.
 
Dle zprávy z průzkumu Analýza věkové, vzdělanostní a mzdové struktury pracovníků knihoven v ČR 2016/2017[1] má v České republice 58 % pracovníků zastávajících knihovnickou pozici středoškolské vzdělání, z toho 45 % z nich nemá odborné knihovnické vzdělání. U nás v kraji je to ještě o trochu horší. V Královéhradeckém kraji máme 298 odborných zaměstnanců, z toho má 112 vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání a 162 středoškolské vzdělání, z nich 46 % nemá knihovnickou odbornost. Do patnácti let od účinnosti koncepce celoživotního vzdělávání, tedy někdy v roce 2031, by všichni  pracovníci na knihovnických pozicích měli mít knihovnickou kvalifikaci, kterou získali absolvováním knihovnických oborů na středních a vysokých školách, rekvalifikací nebo nejméně desetiletou praxí na dané pozici v knihovně.
Obor knihovnictví lze v České republice studovat na třech vysokých a asi deseti středních školách. V současnosti však ani jedna ze středních škol nenabízí plnohodnotné knihovnické vzdělání jako kdysi střední knihovnické školy v Praze a Brně. Pravda, život je pestrý, věci se mění, a mění se i pojetí středoškolského vzdělání. Výuka je postavena tak, aby měl absolvent širší uplatnění než jen v knihovnách. Do knihoven pak přicházejí absolventi sice de jure s knihovnickou kvalifikací, ale de facto bez ní. Druhým a ještě vážnějším problémem je, že tito absolventi bez úzké specializace volí knihovnu až jako poslední možnost, pokud nenajdou na trhu práce jiné uplatnění.
Dobré vzdělání v oboru záleží především na dobrých vzdělávacích programech,[2] dobrých učitelích, ale také na podpoře ve formě kvalitních učebnic. Pokud se podíváme do historie středního knihovnického školství, ani v minulosti moc veřejně publikovaných učebnic nenajdeme. Výběr je uveden na konci článku (v elektronické verzi).[3] I to málo končí rokem 1991. Pak už nacházíme jen učebnice knihovnictví a informační vědy pro vysoké školy. Autoři středoškolských učebnic pro obor knihovnictví se téměř na dvacet pět let odmlčeli. Proč se tak stalo, se můžeme jen domýšlet. Jedním z důvodů mohlo být, že jsme věřili, že v knihovnách budeme potřebovat jen vysokoškolsky vzdělané knihovníky,[4] a proto nemá cenu se učebnicím pro střední školy věnovat. Nebo to bylo tím, že od vyučujících ze středních škol nepřišlo zadání učebnici vytvořit. Možná učí na středních školách odborné předměty knihovníci z praxe, a ti samozřejmě nemají čas napsat ucelenou učebnici a vystačí si s dílčími učebními texty pro potřebu vlastního předmětu. Stav je dnes takový, že deset středních škol, které nabízejí výuku v oboru knihovnictví, vyučuje tento předmět každá po svém. To znamená, že i jejich absolventi mají rozdílnou úroveň znalostí v oboru knihovnictví. Prázdné místo na poli středoškolských učebnic pro svůj obor začala knihovnická komunita vnímat velmi silně až v poslední době.
 
První a vyslyšený impuls přišel od profesorky Střední odborné školy v Luhačovicích Mgr. Kláry Masařové. Tým pod vedením PhDr. Martina Krčála, DiS., z Kabinetu informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně začal učebnici připravovat na začátku roku 2016. Ještě téhož roku vyšel testovací výtisk, který sloužil jako testovací verze pro výuku na Střední odborné škole v Luhačovicích pro obor Informační služby ve firmách a institucích a pro připomínky odborníků. Usuzuji, že právě na základě připomínek autoři změnili koncepci vydání učebnice a rozvrhli ji do čtyř samostatných knih, které postupně vyjdou v edici Úvod do knihovnictví a informační vědy. Na trhu je v současnosti první svazek, pojednávající o knihovních fondech, procesech a službách. I když se zmíněná učebnice zaměřuje zejména na prostředí knihoven, sami autoři připouštějí, že informace z ní načerpané mohou být použitelné i mimo tuto oblast. Studenti v ní získají přehled o oboru a nutné základy pro další studium. I když se o tom autoři nezmiňují, logicky by měly navazovat učebnice, kde by byla jednotlivá témata více rozpracována a doplněna o to, co v této učebnici zmíněno není. Záměrně nepíšu „chybí“, protože nechybí, jen už patří o úroveň výš. Součástí učebnice budou v budoucnu i elektronické přílohy ve formě pracovních listů k jednotlivým kapitolám; v knize je uveden odkaz.
Učebnice definuje důležité pojmy knihovnictví, popisuje systém knihoven a představuje základní procesy a služby, které se v nich realizují. Charakterizuje paměťové instituce, popisuje roli knihoven v informačním prostředí, zabývá se knihovním fondem a definuje pojem dokument. Seznamuje s jednotlivými knihovními procesy, nezapomíná ani na automatizaci a digitalizaci, velké kapitoly věnuje službám knihoven, uživatelům, čtenářům a čtenářství. Hlouběji se autoři ponořili do zpracování tématu kulturních a vzdělávacích akcí. Domnívám se, že v této kapitole učebnice překračuje středoškolskou úroveň. Doporučuji ji ke studiu všem, kteří  se touto problematikou profesně zabývají.
Kniha je zpracována přitažlivou formou, určitě studenty zaujme. Každá kapitola obsahuje informace o obsahu a cílech, na konci je shrnutí, otázky a témata k diskuzi. Texty kapitol doplňují úkoly, tipy, příklady a ilustrace.
Kvůli terminologickým nepřesnostem (v názvu učebnice a v názvu čtvrté kapitoly) si knihovnická komunita uvědomila, jak volným způsobem  přídavná jména knihovnický a knihovní až dosud používala. Bouřlivá diskuse přispěla i ke změně odpovídajících předmětových hesel v databázi  tematických autorit Národní knihovny ČR.
Konečně má české knihovnictví učebnici, podle níž se mohou studenti na střední škole učit. Děkuji autorům za obrovský kus práce, který do ní vložili: dovedu si představit, jak složité bylo, aby text vznikl. Pokud budou vydány další tři slibované učebnice a budou-li autoři o jejich aktuálnost formou doplněných či upravených vydání pečovat, máme ve středoškolském knihovnictví na čas vystaráno.
 
Přehled středoškolských učebnic a výukových textů do roku 1991:
HAMPLOVÁ, Vlasta. Speciální bibliografie: pomocné texty pro posluchače SKŠ, konzultační středisko v Hradci Králové. Hradec Králové: Státní vědecká knihovna Zdeňka Nejedlého, 1983. 100 s.
HAMPLOVÁ, Vlasta. Základy bibliografie: pomocný materiál rozšiřující přednášky předmětu bibliografie v 1. ročníku tříleté nástavby SKŠ (dálkové studium). [2 díly]. Hradec Králové: Státní vědecká knihovna Z. Nejedlého, 1980.
HYLMAR, Jiří, Ladislav KADLEČEK a Ladislav PILÁT. Racionalizace informačních procesů: pro 3. ročník středních knihovnických škol, studijní obor Vědecké informace a knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 255 s.
JAVORČÍKOVÁ, Anna a Tibor TRGIŇA. Bibliografie pro III. ročník středních knihovnických škol, studijní obor vědecké informace a knihovnictví. 2. upr. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990. 173 s. ISBN 80-04-24927-2.
KOUDELKOVÁ, Lia. Organizace knihovních katalogů: jmenná a věcná katalogizace: pomocný materiál rozšiřující přednášky předmětu katalogizace knihovních fondů a katalogů pro dálkové nástavbové studium SKŠ. Hradec Králové: Okresní knihovna, 1981. 149 s.
KOUDELKOVÁ, Lia. Organizace knihovních fondů: pomocný materiál k přednáškám pro předmět Organizace knihovních fondů a katalogů: (dálkové studium dvouleté nástavby SKŠ). Hradec Králové: [Okresní knihovna], 1981. 95 s.
ULBRICHOVÁ, Milada a Danuše HELBICHOVÁ. Vědecké informace a knihovnicví pro III. ročník středních knihovnických škol, studijní obor Vědecké informace a knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 163 s.
VÁŠOVÁ, Lidmila a Milan NAKONEČNÝ. Vědecké informace a knihovnictví: pro 4. ročník středních knihovnických škol, studijní obor vědecké informace a knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. 154 s.
VELINSKÝ, Mirko. Vědecké informace a knihovnictví: pro 1. ročník středních knihovnických škol, studijní obor vědecké informace a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. 143 s.
VELINSKÝ, Mirko, Juraj BUKOVSKÝ a Hanuš HEMOLA. Vědecké informace a knihovnictví pro 2. ročník středních knihovnických škol, studijní obor vědecké informace a knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985. 217 s.
VODIČKOVÁ, Hana. Informačné fondy pre 4. ročník stredných knihovníckych škôl. 2. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1991. 155 s. ISBN 80-08-01500-4.
VODIČKOVÁ, Hana. Informační fondy: pro IV. ročník středních knihovnických škol, studijní obor vědecké informace a knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. 150 s.

Kontakt na autorku: barbora.buricova@gmail.com

 
[2] Jako příklad uvádím: Školní vzdělávací program Informační služby ve firmách a institucích ze Střední odborné školy v Luhačovicích (https://www.sosluhac.cz/wp-content/uploads/2018/03/ŠVP-Informační-služby-ve-firmách-a-institucích-aktualizovaný-zkrácená-verze.pdf) nebo Školní vzdělávací program Informační služby. Zpracování informací Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Hradec Králové, Hradební (https://docs.google.com/a/hradebni.cz/viewer?a=v&pid=sites&srcid=aHJhZGVibmkuY3p8c3BzLXNvcy1hLXNvdS0yMDE0LTE1fGd4OjJhM2Y4ZTlhOGY4OTM1OTM).
[4] Praxe ovšem ukázala, že (i podle katalogu prací) středoškolské pozice v městských a krajských knihovnách stále převažují. Protože kvalitní středoškolsky vzdělaný knihovník na trhu práce není, často se obsazování středoškolských pozic řeší přijímáním vysokoškoláků bez knihovnické kvalifikace, což může v delším časovém horizontu, i přes jejich ochotu se rekvalifikovat, přinést potíže v personální práci. 

verze pro tisk · PDF verze