Osvědčená praxe aneb Jak to klape v Jičíně

Autor: Dana Michlová, Helena Vejvarová a Lidmila Košťálová
Vyšlo 6/15/2017 v čísle Ročník 27 (2017), Číslo 2, v sekci Z dějin knihovnictví v našem kraji

Letos to bude 122 let, kdy mohou občané Jičína využívat služeb veřejné knihovny. V průběhu let se název knihovny i její adresa několikrát změnily, ale základní funkce knihovny zůstala.
 
Názvy knihovny
Dne 28. září 1895 byla otevřena Veřejná lidová knihovna Akademické čtenářské jednoty, která při otevření čítala 1 598 svazků. Byla umístěna v sokolovně a později ve Fortní ulici, prvním knihovníkem byl Josef Fišera.
Fondy této knihovny se stávají v roce 1908 základem Městské veřejné knihovny města Jičína. Prvním placeným knihovníkem byl jmenován Augustin Rachota. Městská veřejná knihovna sídlila střídavě v sokolovně, obecní spořitelně, zasedacím sále radnice.
Roku 1924 získává knihovna přízemní křídlo nově vystavěného Studentského domu, které bylo navrženo přímo pro její potřeby. Studentský dům, projektovaný architektem Čeňkem Musilem, je sídlem knihovny i v současné době. Dodnes si na průčelí budovy můžeme přečíst její tehdejší název - „Městská knihovna a čítárna“.
V roce 1951 se z městské knihovny stala okresní lidová knihovna. Mezníkem v historii knihovny byl rok 1998, kdy se knihovna stává opět městským kulturním zařízením s názvem Městská knihovna Jičín.
 V roce 2006 získává knihovna nové jméno. Za účasti dcery, vnuka a pravnuka Václava Čtvrtka proběhlo její slavnostní přejmenování na Knihovnu Václava Čtvrtka v Jičíně.
 
Střediskový systém na Jičínsku
Na přelomu 60. a 70. let se začaly vytvářet okresní centralizované systémy a v rámci menších území vznikaly střediskové systémy. Jednotnou soustavu knihoven podle zákona z roku 1959 tvořily knihovny zřizované a řízené ústředními orgány, národními výbory a jinými státními orgány. Veřejné knihovny pracovaly se samostatným finančním rozpočtem, který schvalovaly národní výbory. Své vlastní rozpočty měly také vesnické knihovny s dobrovolnými pracovníky; ti sami nakupovali a zpracovávali knihy.
Střediskový systém byl ve Východočeském kraji budován od roku 1969 na základě vydání dokumentu Zásady budování střediskových knihoven vesnického typu ve Východočeském kraji. Z materiálu o výsledcích a metodách činnosti knihoven v okrese Jičín, který byl předložen radě okresního národního výboru 1. srpna 1974, se dozvíme, že s budováním střediskového systému bylo na Jičínsku započato už v roce 1966, kdy byly postupně pověřeny střediskovou funkcí knihovny v Sobotce, Lázních Bělohradu a Libáni, střediskovou funkci vykonávaly i stávající profesionální knihovny v Nové Pace a Hořicích. V roce 1978 tak bylo v okrese Jičín 186 lidových knihoven a z nich 6 s profesionálními pracovníky (Jičín, Hořice, Nová Paka, Sobotka, Lázně Bělohrad, Libáň). Finanční zajištění knihoven bylo nadále v rukou městských a místních národních výborů současně s rozhodováním o umístění a vybavení knihovny. Roku 1984 už v okrese pracovalo 158 knihoven, z toho 10 knihoven s profesionálním knihovníkem, které byly současně střediskovými knihovnami. Profesionální knihovnou se v 70. letech staly také knihovny ve Vysokém Veselí, Miletíně, Ostroměři a Kopidlně.
V roce 1990 bylo v okrese 129 místních knihoven, okresní knihovna a 13 knihoven s profesionálním knihovníkem.
Do konce roku 1997 v našem regionu ještě fungoval střediskový systém, ale vše se připravovalo na transformaci. Pracovalo zde 101 místních knihoven, Okresní knihovna v Jičíně a 12 knihoven s profesionálními knihovnicemi (z toho 10 střediskových knihoven). Střediskové knihovny budovaly vlastní výměnný fond a samy zajišťovaly metodické služby ve svém obvodu.
 
Vznik centralizovaného systému a nový knihovní zákon
Všichni zúčastnění zástupci profesionálních knihoven, kteří byli na poradě v roce 1997 seznámeni s nastávající transformací, se domluvili, že při současných úvazcích metodickou práci na střediscích nechtějí vykonávat. Výsledkem bylo rozhodnutí, že se jičínská knihovna stane jedinou knihovnou, která bude zajišťovat výkon regionálních funkcí; pracovní úvazky na bývalých střediscích byly upraveny pouze pro potřeby knihovny v dané obci. Financování knihoven zajišťovaly městské a místní národní výbory. Regionální funkce byly finančně zajištěny z rozpočtu Okresního národního výboru v Jičíně.
V roce 2002 nastala další velká změna: začal platit nový knihovní zákon. Knihovny, které chtěly poskytovat knihovnické služby, se musely zaregistrovat na MK ČR. Zákon stanovil povinnost zavést do každé knihovny veřejně přístupný internet. To bylo velké síto, které zredukovalo početní stav knihoven ze 102 na 61 životaschopných. Rušení malých knihoven, které neměly vhodné umístění a nevykazovaly téměř žádnou činnost, nebylo vůbec jednoduché. S obecními úřady každé pracující knihovny bylo nutné sepsat smlouvy o spolupráci, knihovníkům zase pomoci s vypracováním grantů na získání výpočetní techniky.
Po přijetí nového knihovního zákona se stala odpovědnou za plnění regionálních funkcí Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Financování bylo zabezpečeno v letech 2002-2004 ministerstvem kultury. Od roku 2005 je příspěvek na provoz poskytován krajským úřadem prostřednictvím Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové.
 
Výměnné fondy
Pověřená knihovna pracuje na základě smlouvy uzavřené se Studijní a vědeckou knihovnou v Hradci Králové. S jednotlivými obecními úřady podepsala Městská knihovna v Jičíně smlouvy o poskytování regionálních funkcí. Centralizovaný systém se osvědčil jako vhodný nástupce střediskového systému. Jednou z nejvíce využívaných služeb systému je poskytování výměnných souborů. Výměnný fond, který buduje jičínská knihovna, je průběžně a pravidelně aktualizován. Po zrušení střediskového systému byly výměnné fondy jednotlivých končících středisek začleněny do jejich vlastního fondu. V jičínské knihovně nebylo budování výměnného fondu po transformaci přerušeno; jeho doplňování je poslední roky převážně financováno z prostředků získaných na základě smlouvy o poskytnutí dotace nebo darovací smlouvy na nákup knih do výměnného fondu od obecních úřadů. Díky sdružování prostředků na nákup se do knihovny ročně dostane více nových svazků s podstatně nižšími náklady. To poskytuje čtenářům aktuálnější fond, protože prostředky malých obcí neumožňují požadovanou obměnu fondu v takové výši, jakou poskytují výměnné fondy.
Zajištění rozvozu souborů je realizováno minimálně dvakrát ročně. Složení souboru mohou knihovníci a knihovnice ovlivňovat svými požadavky. Každým rokem se zvyšuje počet osobních návštěv knihovníků v pověřené knihovně. Přijedou třeba i pro jedinou knihu, aby uspokojili přání čtenáře, nebo odebírají soubory vícekrát za rok a využívají služeb obecních úřadů nebo vlastních aut.
 
Další metodická pomoc
Zcela běžnou metodickou prací je provádění revizí a aktualizací vlastních fondů malých knihoven. Součástí práce metodiček je pomoc při tvorbě webu malých knihoven a pomoc obecním úřadům s vyplněním žádostí o grant.
Ačkoliv je v okrese Jičín obsluhováno 76 knihoven, metodičky se dobře s každou knihovnicí či knihovníkem znají a také spolupracují s vedením obcí. Pomohou obcím s případnými problémy radou nebo kontaktem na náležitou osobu. Sledují obce i z ostatních hledisek, především skladbu obyvatel. Mohou tak dobře odhadnout čtenářské potřeby.
V rámci okresu od roku 2008 naše knihovny spolupracují i prostřednictvím elektronického regionálního knihovnického systému. Na knihovní systém Verbis Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně je napojeno 37 malých knihoven. Jedenáct knihoven pracuje přes vzdálenou plochu s připojením k serveru jičínské knihovny, ostatní pracují v systému E-Verbis, který je součástí katalogu Portaro.
V oblasti vzdělávání jsou každoročně pořádány zájezdy po knihovnách regionu, setkání knihovníků, tematické zájezdy. (V loňském roce knihovnice navštívily například i Knihovnu Václava Havla v Praze.)
Na webových stránkách pověřené knihovny v sekci Informace pro knihovny jsou k dispozici důležité odkazy, dokumenty a informace o uskutečněných i připravovaných vzdělávacích akcích a dalších aktivitách.
 
Jsme přesvědčené, že tento systém je ekonomický, snadno kontrolovatelný, a hlavně vyhovuje malým knihovnám a jejich čtenářům.
 
Kontakt na autorky: michlova@knihovna.jicin.cz, vejvarova@knihovna.jicin.cz
Web knihovny: http://knihovna.jicin.cz/
 
Zdroje:

• GRUNDMANNOVÁ, Lidmila. Centralizovaný knihovnický systém v okrese Jičín: návrh modelu a postup jeho realizace. Praha, 1984. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra vědeckých informací a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Dagmar Mertová.
• KOŠŤÁLOVÁ, Lidmila a Dana MICHLOVÁ. Představuje se Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně. U nás: knihovnicko-informační zpravodaj Královéhradeckého kraje [online]. 2008, roč. 18, č. 1, s. 4-7 [cit. 2017-04-06]. ISSN 0862-9366. Dostupné také z: http://www.svkhk.cz/SVKHK/u-nas-pdf_archiv/895.pdf.
• MICHLOVÁ, Dana. 21. století a výměnné soubory. Region Jičínsko. U nás: knihovnicko‑informační zpravodaj Královéhradeckého kraje [online]. 2004, roč. 14, č. 4, s. 19-20 [cit. 2017-04-06]. ISSN 0862-9366. Dostupné také z: http://www.svkhk.cz/SVKHK/u-nas-pdf_archiv/471.pdf.
• MICHLOVÁ, Dana a Lenka KNAPOVÁ. Regionální oddělení Knihovny V. Čtvrtka v Jičíně se představuje. U nás: knihovnicko-informační zpravodaj Královéhradeckého kraje [online]. 2010, roč. 20, č. 2, s. 15-18 [cit. 2017-04-06]. ISSN 0862-9366. Dostupné také z: http://www.svkhk.cz/SVKHK/u-nas-pdf_archiv/1168.pdf.
• MICHLOVÁ, Dana a Alena POSPÍŠILOVÁ. Bez metodiky to nejde. U nás: knihovnicko-informační zpravodaj Královéhradeckého kraje [online]. 2015, roč. 25, č. 4, s. 11-14 [cit. 2017-04-06]. ISSN 0862-9366. Dostupné také z: http://www.svkhk.cz/SVKHK/u-nas-pdf_archiv/20150408.pdf.
• SOUČKOVÁ, Alena. Pověřené knihovny Královéhradeckého kraje se představují. U nás: knihovnicko-informační zpravodaj Královéhradeckého kraje [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 7-9 [cit. 2017-04-06]. ISSN 0862-9366. Dostupné také z: http://www.svkhk.cz/SVKHK/u-nas-pdf_archiv/117.pdf.

verze pro tisk · PDF verze