Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
Photogallery On-line catalogue

Služby na míru – služby nad míru

Autor: Božena Blažková
Vyšlo 6/18/2015 v čísle Ročník 25 (2015), Číslo 2, v sekci Naše téma

V souladu s logem letošní celokrajské kampaně Služby v knihovnách je rubrika Naše téma v letním čísle věnována nadstandardním službám knihoven. Na jednání redakční rady jsme si totiž pracovně rozdělili služby na standardní, nadstandardní a na služby pro znevýhodněné skupiny občanů. V posledním čísle se chceme službám věnovat z hlediska uživatele.
Při podrobnějším zamyšlení však zjistíme, že je docela obtížné stanovit, která služba je ještě standardní a která už patří mezi nadstandardní. U služeb hraje zásadní roli velikost a odborné zaměření knihovny. Dalším problémem je, že oblast služeb se velice rychle vyvíjí a rozvíjí. Ještě před pár lety se veškeré elektronické služby řadily mezi nadstandardní, a dnes už většinu z nich řadíme mezi běžně dostupné. Následující článek není odbornou statí zabývající se službami, ale jedná se spíše o přehled současných možností a trendů rozvoje služeb knihoven. Uvedené problematice se v našem zpravodaji věnujeme průběžně a řadu cenných informací a námětů získáte prolistováním minulých ročníků. Předem se omlouvám všem knihovnám, jejichž zajímavou službu v článku neuvádím – dávám jim tím prostor pro jejich vlastní článek. :-)
Motto letošní celokrajské knihovnické kampaně je: „ Knihovna je služba“.
Na úvod bude dobré vymezit si, co je to vlastně služba. Podle nejvyhledávanějšího volně dostupného zdroje – Wikipedie – je služba definována následovně: „Služba je hospodářská činnost uspokojující určitou potřebu. Jejím výsledkem je užitečný efekt, ne hmotný statek (výrobek). Služby se obvykle rozlišují podle toho, zda uspokojují potřeby kolektivní nebo individuální. Služby uspokojující kolektivní potřeby jsou hrazeny z veřejných zdrojů (stát, obce), zatímco služby uspokojující individuální potřeby jsou hrazeny ze soukromých zdrojů.“ Knihovny jsou ve Wikipedii uváděny jako „služba osobní – obohacující duševní stránku člověka“.[1]
Základní službou, kterou knihovny poskytují, byly, stále ještě jsou, a věřím že i budou služby výpůjční. Na ně navazují dnes již také tradiční služby bibliograficko-informační. Novým, velmi dynamickým trendem jsou elektronické služby, které si kladou za cíl zpřístupnit bohatství knihoven po celých 24 hodin každému, kdo o něj bude mít zájem. Čtenář budoucnosti tedy nebude muset knihovnu fyzicky vůbec navštívit, protože většinu toho, co bude potřebovat, bude mít k dispozici ve virtuálním prostoru. Tento trend je na druhé straně vyvažován službami společenskými (pro konkrétní komunitu či jednotlivce). Služby knihoven je docela obtížné systematicky roztřídit. Navzájem se totiž prolínají a doplňují. A tak to má být.
I tzv. klasická oblast výpůjčních služeb prochází poměrně hektickým vývojem. Kde jsou ty časy, kdy se v knihovnách půjčovaly pouze knihy a časopisy. Ty byly v průběhu času a v závislosti na velikosti a zaměření knihovny doplňovány např. mapami nebo notovým materiálem. V posledních letech se do knihovních fondů dostává i celá škála audiovizuálních dokumentů (videa, DVD, CD, audioknihy…). Zájemce si může vypůjčit i knihu v její elektronické podobě. Velmi zajímavou a dosti využívanou službou je možnost zapůjčení čtečky e-knih. V dětských odděleních se velice rychle rozšířilo půjčování tematických kufříků (Hradec Králové, Náchod a další), o které jeví děti i jejich rodiče velký zájem. Do knihoven také pronikají deskové a vědomostní hry. Čtenáři je mohou využívat v rámci půjčovní doby, někde jsou zakládány kluby a pořádány turnaje, případně je možné si hry zapůjčit domů pro rodinné klání (Červený Kostelec). Na rozdíl od zahraničí se u nás zatím kupodivu moc neujala artotéka[2] (půjčování obrazů a uměleckých děl do domácností a kanceláří). Dle mého názoru by stálo za úvahu využít zkušenosti Městské knihovny v Praze (pobočka Opatov) a města Plzně, které artotéky provozují, dříve než se toho chopí komerční firmy. Od března letošního roku poskytuje Knihovna Jiřího Mahena v Brně novou, zajímavou službu s názvem lekotéka.[3] I tato služba má svou inspiraci v zahraničních knihovnách. Jedná se o půjčování didaktických hraček dětem s různými druhy postižení.
Do výpůjčních služeb velmi rychle pronikají služby elektronické. Podpora mobilních aplikací se stává nutností, protože šetří čas čtenáře. Zamluvenky, upomínky, informace o nové literatuře, obsahy vytipovaných časopisů – to vše a ještě mnohem více mohou knihovny v současné době nabídnout v elektronické podobě uživatelům, aniž by museli knihovnu fyzicky navštívit. Velkou změnou prošly i katalogy. V rámci regionálních funkcí jsou i v malých knihovnách k dispozici online katalogy. Velice vyhledávanou službou je projekt obálkyknih.cz,[4] který umožňuje institucionálním členům SKIP využívat ve svých katalozích a v rámci propagace vlastního fondu naskenované obálky knih. Projekt sdružuje různé zdroje informací o knihách do jedné, snadno použitelné webové služby. Bez sdílení služeb a zdrojů se knihovny nyní i v blízké budoucnosti jen těžko obejdou. V této souvislosti bychom neměli zapomínat na možnost elektronického dodávání kopií článků z novin a časopisů (EDD), které navazuje na stále využívanou meziknihovní výpůjční službu.[5] Další možností je elektronické zasílání obsahu časopisu. Obě tyto služby může nabízet každá knihovna našeho kraje – stačí odkaz na webové stránky SVK HK. Další ze sdílených služeb, kterou mohou knihovny svým čtenářům nabízet, je služba Ptejte se knihovny.[6]
Bibliograficko-informační služby patří mezi služby šetřící čas. Jejich prostřednictvím poskytují knihovny odbornou pomoc při vyhledávání a výběru informací, studijních materiálů a literatury. Tento typ služeb je zatím nejvíce využíván, leckdy i zneužíván :-) studenty. Možnost vypracování odborné rešerše nebo alespoň doporučující bibliografie by knihovny měly mezi svými službami více propagovat. Opět se jedná o sdílené služby, které ve spolupráci s většími knihovnami mohou svým uživatelům nabízet i knihovny zcela malé.
Knihovny také mají svoji nezastupitelnou roli přímo v místě svého působení. Stále více se stávají místem setkávání. Cílené a nenahraditelné jsou služby poskytované v konkrétním místě a konkrétním lidem. Mezi ně patří např. rozvoz knih a donášková služba starším a nemocným lidem, stejně jako předčítání v domově pro seniory. Milou pozorností pro zapomnětlivé čtenáře je jistě i možnost zapůjčení brýlí na čtení nebo tašky na odnesení vypůjčených knih. Rodiče s malými dětmi zase v knihovně uvítají přebalovací pult a koutek pro děti. Vítanou službou je i organizace kratších aktivit pro malé děti, které se tím zabaví, a rodiče si mohou v klidu nakoupit či obstarat potřebné (Dobruška). V případě nepříznivého počasí  uživatelé jistě využijí milou a netradiční službu - zapůjčení deštníku. Mezi služby placené, které jsou poskytovány spíše ve větších knihovnách, můžeme zařadit možnost občerstvení (automat na kávu, čaj, sušenky či bagety), ale také např. zakoupení špuntů do uší (špuntomat),[7] pokud nejmenší návštěvníci v dětském koutku příliš ruší. :-) Knihovny také nabízejí k zakoupení turistické známky, propagační materiály, regionální literaturu či celoroční registraci v podobě dárkového poukazu. V oblasti společenských služeb, které vycházejí z potřeb místní komunity, a v oblasti tzv. služeb šitých na míru jednotlivcům je velký prostor pro kreativitu a nápady knihovníků. Služby knihoven by měly mj. také sledovat, co v místě chybí a o co by byl zájem (laicky řečeno – vyhledávat díry na trhu). V dnešní době lidé stále více hledají zajímavé zážitky a pocit, že někdo něco udělal pouze pro ně.
 
Kontakt na autorku: bozena.blazkova@svkhk.cz

 
[1] Služba. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. c2014, [12. 11. 2015]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Slu%C5%BEba

verze pro tisk · PDF verze