Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
Photogallery On-line catalogue

Bipartitní dialog v Hradci Králové

Autor: Andrea Součková
Vyšlo 9/18/2014 v čísle Ročník 24 (2014), Číslo 3, v sekci Stalo se

Mnozí ze čtenářů se již pravděpodobně s pojmem obsaženým v titulu článku setkali. Někteří ale jistě uvítají vysvětlení, co to ten bipartitní dialog vlastně je?  Jedná se o dvoustranná jednání mezi odbory a zástupci zaměstnavatelů. V České republice (a v zemích EU) probíhají jak na úrovni národní, tak na úrovni „odvětvové“ (součástí např. také knihovny) a podnikové.[1] Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů (KZPS) společně se svým odborovým partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů (ČMKOS) realizují projekt nazvaný Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny důchodového systému, který právě formou bipartitního dialogu zmapuje situaci dopadu a změn důchodového systému. Projekt je podpořen Evropským sociálním fondem v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Cílem těchto diskusí se zaměstnavateli a zaměstnanci je definování pracovních podmínek, které umožní, aby zaměstnanci mohli vykonávat své povolání plnohodnotně až do skutečného nároku na starobní důchod. Projekt je rozdělen na dvě etapy. Cílem první etapy projektu (2013-2015) je na základě realizovaných seminářů získání relevantních informací o oboru, nalezení vhodných postupů a kroků a také nastavení vhodných podmínek pro následnou implementaci druhé etapy (2015-2018). S podporou evropských prostředků pak v tomto období dojde k realizaci potřebných kroků age managementu odpovídajících potřebám daného oboru.[2]
Ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové se v měsíci dubnu a květnu uskutečnily dva semináře zaměřené na problematiku důchodové reformy a jejích dopadů na zaměstnance. Dne 1. dubna 2014 se pod záštitou KZPS konal první z diskusních seminářů, který byl určen především pro ředitele a vedoucí pracovníky krajské knihovny a větších městských knihoven. Mgr. Zlata Houšková na úvod představila celý projekt, shrnula, proč je nutné se touto tematikou zabývat a také jaké aktivity jsou v tomto směru podnikány. Ředitel Knihovnického institutu NK ČR PhDr. Vít Richter hovořil o perspektivách a trendech v oboru knihovnictví, resp. o tom, jaké budou knihovny za třicet let. Na základě dosavadního vývoje a realizovaných průzkumů se zabýval zásadními otázkami, jako např.: Zda a co (e-knihy versus p-knihy) budou lidé číst? Budou chodit do knihoven? Jak vývoj v oblasti ICT ovlivní činnost knihoven? V souvislosti s touto dynamicky se rozvíjející oblastí zdůraznil zvyšující se požadavky na pracovníky knihoven a rozšiřující se soubor kompetencí, kterými by měl knihovník disponovat. Definoval také osm hlavních směrů pro rozvoj knihoven. Knihovnické profese a typové pozice v Národní soustavě povolání představila z pozice předsedkyně Sektorové rady pro kulturu Mgr. Zlata Houšková. Prostřednictvímsektorových rad jsou monitorovány a evidovány požadavky na výkon jednotlivých povolání na trhu práce. Sektorové rady tvoří popisy požadavků pro jednotlivá povolání, typové pozice apod. Vzniká otevřená, všeobecně dostupná databáze povolání, která odráží situaci na trhu práce. Společně s Národní soustavou kvalifikací přináší důležité informace o kvalifikačních požadavcích ve všech úrovních vzdělávání. Mgr. Michaela Kostelníková z brněnského občanského sdružení Age management posluchače zasvětila do problematikyřízení zohledňujícího věk, ale také schopnosti a potenciál zaměstnanců. Seznámila přítomné s pilotním finským výzkumem, který proběhl na začátku 80. let a jehož cílem bylo zjistit, jaký je vhodný věk pro odchod do důchodu. (Při řešení problematiky age managementu se v ČR vychází právě z této studie.) Objasnila pojmy, jako pracovní schopnost, index pracovní schopnosti či koncept dům pracovní schopnosti. Zhodnotila, jaké jsou předsudky zaměstnavatelů vůči osobám 50 plus, jaké jsou jejich silné a slabé stránky a také, jak by se měl management společnosti chovat, aby tuto věkovou skupinu v jejím pracovním životě podporoval. Na konci semináře proběhl workshop vedený Mgr. Zlatou Houškovou, jehož cílem bylo definovat problémy prodlužování věku odchodu do důchodu a také potenciální řešení této situace.
Hlavním organizátorem druhého semináře, který se uskutečnil ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové 21. května 2014, se stal Odborový svaz pracovníků knihoven (dále OSPK). S projektem přítomné seznámila předsedkyně OSPK Dana Menšíková. Právník OSPK Mgr. Vladimír Petříček se zaměřil na problematiku předdůchodové perspektivy. Ve svém příspěvku se často dotkl i výše zmíněné finské studie, která ukazuje, kterým směrem lze při řešení situace postupovat. Poukázal také na problém věkové diskriminace (ageismus, z angl.), kdy dochází ke znevýhodňování osob na základě jejich kalendářního věku. Seminář ukončila psycholožka Mgr. Helena Jiránková zajímavým výkladem zaměřeným na téma pracovní identity a adaptability. Přítomní pouze pasivně neseděli, ale absolvovali různá cvičení, jejichž cílem bylo zjistit, jak jsou ne/spokojení v práci, jaká je jejich další cesta v pracovním životě, atd. Na základě ukázky různých metod kariérového poradenství se účastníci mohli dovědět, jak sami sebe řídit a rozvíjet a stát se sami sobě „osobními kariérními poradci“. Výklad paní psycholožky byl výbornou tečkou za celým setkáním.
 
Kontakt na autorku: andrea.souckova@svkhk.cz


[1] Bipartita - základní informace. SocialniDialog.cz [online]. Praha: Svaz průmyslu a dopravy ČR, c2012 [cit. 2014-07-22]. Dostupné z: http://www.socialnidialog.cz/socialni-dialog-je/uvodni-informace-k-bipartite/bipartita-zakladni-informace
[2] Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny důchodového systému - etapa I. Evropský sociální fond v ČR [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, c2008 [cit. 2014-07-22]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/spolecnym-postupem-socialnich-partneru-k-priprave-odvetvi-na
 

verze pro tisk · PDF verze