Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
Photogallery On-line catalogue

Malé postřehy z velké konference

Autor: Jana Sehnalová
Vyšlo 12/5/2013 v čísle Ročník 23 (2013), Číslo 4, v sekci Stalo se

Začátek září si pravidelně ponechávám volno na Knihovnickou dílnu, která se koná v pohádkovém městě Jičíně. Letos jsem se poprvé v tomto termínu přihlásila na konferenci Knihovny současnosti. Jsem ředitelkou malé knihovny a rozhodla jsem se, že by bylo vhodné poznat současné trendy našeho oboru.
Na úvod konference vystoupili se svými příspěvky zahraniční odborníci - zástupci z Finska, Německa a Velké Británie. Paní Maija Berndtson, konzultantka z Helsinek, pohovořila o inspirativních vzorech např. z Londýna nebo z Dánska. Rozvíjela i nápady z Helsinek, kde intenzivně hledají nové strategie pro knihovny. Ve vystoupení paní Judith Gregor mne zaujalo, že v nové Městské knihovně ve Stuttgartu je prostor pro nespáče, který je otevřen celých 24 hodin. Pan Simon May, manažer služeb knihoven ze Southend-on-Sea, pohovořil o vizích knihovny a důležitosti profesních kvalifikací knihovníků. Zmínil se o studii, ve které se lidé zamýšleli nad smyslem veřejné knihovny. Z této studie vyplývá, že knihovny mají poskytovat neutrální a bezpečné místo, nabízet sdílený prostor pro usnadnění interakce a vytváření pocitu sounáležitosti, být prostředím pro objevování, být místem důvěryhodných informací a poskytovat vědění v celé šíři a hloubce, přivádět děti ke knihám a k čtení, rozvíjet jejich fantazii a zároveň podporovat rozvoj dětí a mládeže, poskytovat prostředí pro vzdělání a klidné prostory pro studium, být otevřené všem. Zahraniční odborníci mne svými zkušenostmi upozornili, že i naše knihovny se v blízké budoucnosti budou muset orientovat více na lidi a komunikaci s nimi. Na rutinní knihovnické práce bude zapotřebí maximálně využívat samoobslužné technologie.
Druhý den konference jsem se zajímala o tematický blok „Knihovna je služba“. V tomto bloku vystoupila Alena Matuszková z Knihovny společenských věd TGM v Jinonicích s příspěvkem „Vysokoškolská knihovna a kniha přání a stížností“. Velmi se mi líbil jejich nápad využít flipchart a barevné lepicí bločky post-it na anketu. Lidé mohli na lepicí bloček napsat, „co jim vadí“, a knihovnice na konkrétní dotazy odpovídaly. Brzy se na tabuli začaly objevovat stížnosti, požadavky, dotazy i upozornění na poruchy. Knihovnice psaly odpovědi vždy na žluté lístečky, které přikládaly k dotazu. Na tabuli je nechávaly 1 měsíc. Reagovaly na všechny vzkazy, a to nejpozději druhý den.
Další vystoupení měla Pavlína Lonská z Městské knihovny v Praze. Její příspěvek představil zkušenosti a zajímavosti ze studijní cesty do Nizozemska. Podala nám informace o současném stavu nizozemského veřejného knihovnictví, včetně příkladů z praxe. Velmi se mi líbil nápad, jak na volný výběr atraktivněji. Veřejné knihovny v Nizozemsku stále více uplatňují prodejní koncept prezentace a rozmístění knih ve volném výběru. Princip spočívá v tom, že knihy jsou obdobně jako v knihkupectvích vystavovány obálkami nahoru. Tituly se sdružují podle tématu a bývají vystavovány na nižších stolcích ve volném prostoru. Prezentace fondu může být zaměřena na konkrétní témata (např. detektivky, romány pro ženy). Pro uživatele je to přívětivější prezentace knih, která upoutá jejich pozornost a zatraktivní volný výběr knihovny.
V příspěvku (Ne)spolupráce knihoven pana R. Giebische a H. Hemoly zazněl postesk na malou spolupráci mezi knihovnami. Vyzývali k většímu zapojení do souborného katalogu a do kampaně „Ptejte se knihovny“. Po tomto vystoupení jsem se začala zajímat, jak se i naše malá knihovna může připojit a stát se tak spolupracující knihovnou.
V odpoledních hodinách jsem se přesunula na tematický blok „O práci s dětmi a mládeží“. Duší jsem dětská knihovnice a zajímají mě nové postupy práce s dětským uživatelem knihoven. První příspěvek Ivany Vaňkové z MěK ve Velkém Meziříčí byl na téma „Ono se řekne… knihovník“. Přednášející hovořila o kompetencích knihovníka, který pracuje s dětmi a mládeží. Kladla důraz na větší profesionalitu zejména při realizaci aktivit k podpoře dětského čtenářství.
Další přednášku v tomto bloku měla Božena Blažková ze SVK Hradec Králové s tématem „Knihovny a uživatelé aneb Vyplatí se program šitý na zakázku?“ Přednášející se věnovala systému informačního vzdělávání uživatelů. Zmapovala současný stav možností a trendy. Poukázala na zapojení knihoven do systému zájmového a celoživotního vzdělávání. Připomněla možnosti knihoven v oblasti trénování vyšších úrovní myšlení. Informační vzdělávání knihovníků i uživatelů bylo zařazeno do celostátní koncepce rozvoje knihoven.
Příspěvek „Co s volným časem?“ Míly Lince z MěK v Praze se zamýšlí nad zájmy a potřebami „odrůstajících dětí“ a „mladých dospělých“ v knihovnách. Hledal odpovědi na otázky, jak tyto skupiny v knihovnách udržet a co jim nabídnout. Velmi se mi líbily jeho nápady na řešení interiéru pro teenagery.
Ve čtvrtek mezi jinými pohovořili PhDr. Vít Richter o „Koncepci rozvoje knihoven“, Mgr. Zlata Houšková na téma Priorita „Lidské zdroje“ v poločase, PhDr. Šárka Kašpárková o prioritě č. 12 – podporovat vytváření nových knihovních fondů. Zajímavé vystoupení měly PhDr. Ladislava Suchá a Bc. Magdalena Jirásková z KISK FF MU na téma „Služba pohledem uživatele aneb Proč se nebát mystery shoppingu v knihovnách.
Konference pro mě osobně byla velmi přínosná, a proto mne poněkud zarazilo, že z našeho regionu bylo na konferenci, kromě zástupců Studijní a vědecké knihovny velmi málo kolegů. I knihovníkům z menších knihoven nabízí konference mnoho zajímavých informací a podnětů pro práci. Já sama jsem si díky konferenci uvědomila, že knihovnictví je zajímavý moderní obor, který se neustále vyvíjí a hledá nové a nové cesty ke svým uživatelům. Jsem ráda, že v takovém oboru pracuji.

verze pro tisk · PDF verze