Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
Photogallery On-line catalogue

Z historie mechanizace a automatizace knihovnických procesů v SVK HK

Autor: Eva Svobodová
Vyšlo 9/10/2012 v čísle Ročník 22 (2012), Číslo 3, v sekci Naše téma

            Dějiny SVK HK se začaly psát o čtyřicet let dříve, než jsme získali první počítač. Do začátku 90. let byly jedinou hojně se vyskytující technikou v knihovnách psací stroje. Máme doloženo, že naše knihovna v roce 1965 nakoupila 16 těchto strojů značky Zeta a Consul. Z toho, že v našem lístkovém katalogu není ani jeden ručně psaný záznam, lze usuzovat, že se psací stroje používaly již od samého vzniku knihovny. Bohužel z této doby se nedochovaly inventární seznamy, kde bychom zjistili, kolik jich knihovna vlastnila. V  nákupu psacích strojů se dle potřeb pokračovalo až do roku 1994, kdy je nahradily počítače. Využívaly se zejména při katalogizaci dokumentů, ale i v dalších knihovních agendách.
            Do knihovny se postupně dostávala i další technika. V roce 1962 byl zakoupen fotografický přístroj Dokumátor II a zaveden úsek fotodokumentační služby pro čtenáře a podniky. V roce 1966 jsme získali xerografický přístroj Pylorys. Reprografické středisko bylo postupně vybavováno stále modernějšími reprografickými stroji, jako bylo v roce 1969 APECO a v roce 1991 COSTAR.
            Do půjčovny byl v roce 1969 zakoupen tzv. automatický knihovník na výpůjčky, který byl 2 roky nato pro technické závady vrácen výrobci. V roce 1971 jsme získali třídičku děrných štítků, na které se vedla evidence čtenářů. Během roku 1973 byly zakoupeny dva informátory zn. INTON pro půjčovnu. Po zapnutí informovaly čtenáře o základních službách knihovny. V roce 1974 jsme získali přístroj na množení katalogizačních matric Mini-Graph 120, který ulehčil práci při kopírování lístkových katalogizačních záznamů a který umožňoval kvalitnější a trvanlivější tisk, než jakého byl schopen dosáhnout do té doby používaný lihový rozmnožovací stroj. Používal se až do roku 1994, kdy jej nahradila speciální tiskárna.
            V roce 1975 byla knihovně dodána první lístkovnice na elektrický pohon Zippel-Gigant, která šetřila prostor při ukládání klasických papírových katalogizačních lístků systematického katalogu. Postupně byly přikoupeny ještě tři (poslední v roce 1986), všechny byly instalovány ve studovně na Eliščině nábřeží. V druhé polovině sedmdesátých let měla knihovna smělé plány na další mechanizaci knihovních procesů. Jednalo se o dopravníky knih napojené na výtahy, posuvné regály, bezpečnostní žebříky, signalizační zařízení a systém dálnopisného spojení výpůjční služby se sklady. Většina plánů se však vůbec nerealizovala. Řetězový dopravník byl sice v roce 1978 zakoupen, ale protože se nenašla firma, které by jej byla schopna instalovat, za tři roky se prodal. V roce 1976 jsme získali jeden čtecí přístroj Pentacom, který byl v roce 1988 nahrazen novějším typem RPE 01. Čtecí přístroje se používaly na čtení textů na mikrofilmech a mikrofiších.
            V roce 1982 byly zprovozněny vysokozdvižné vozíky z firmy  OMNIA Levoča ve skladové hale na Pouchově. V roce 1986 jsme získali první paměťový stroj ROBOTRON 1715, později typ S 6130, který byl nejdříve využíván pro ekonomické agendy. V roce 1984 jsme začali používat kalkulačky a do studovny byl zakoupen Minikom ELORG, který sloužil ke spojení služby u pultu se skladištěm.
 
            V roce 1990 doplnila knihovna technické vybavení o dva nové mikropočítače a tiskárny, dva kopírovací přístroje, magnetofon se sluchátky pro studium jazyků a videopřehrávač. K usnadnění signování dokumentů sloužila od roku 1992 číslovačka Casio.S tímto technickým vybavením už bylo možno plánovat přípravu zavedení knihovnicko-informačního systému.
            V  roce 1991 došlo k ujasnění koncepce automatizace a po dlouhém rozhodování byl jako automatizovaný knihovní systém vybrán program SMARTLIB a v závěru roku byl již připraven ke zkušebnímu provozu. Knihovna na konci roku 1991 disponovala pouze třemi počítači. Dále byly v technickém vybavení knihovny tři tiskárny, dvě jehličkové a jedna laserová. Byl užíván operační systém MS DOS, verze 4.01, a rešeršní informační systém CDS/ISIS. I přes nedostačující vybavení knihovny výpočetní technikou bylo na počítačích realizováno několik úkolů - ve spolupráci s SVK Kladno byly tvořeny regionální faktografické databáze (REOS a REFA) a podle dohody s Národní knihovnou České republiky byly zpracovávány bibliografické záznamy článků v CDS/ISIS/ANAL. V elektronické formě byla vedena účetní evidence (AFIS, JAS) a ve vlastním programu bylo do rutinního provozu připraveno zpracovávání evidence veřejných knihoven a statistik. V roce 1992 byl spuštěn modul přírůstkového seznamu a některých agend akvizice, posléze byla zavedena síťová verze systému SMARTLIB 1.1 a začal se budovat elektronický katalog.
            Koncem roku 1992 odbor služeb čtenářům získal první počítač, a tak mohl být zahájen zkušební provoz evidence uživatelů. V budově bývalé synagogy začala fungovat lokální počítačová síť Novell, která čítala jeden řídicí počítač, 10 stanic s mono nebo color monitory, jednu laserovou a tři jehličkové tiskárny. Mimo síť byl v hlavní budově využíván počítač Robotron 1715 s tiskárnou. Ve studovně na nábřeží byly pouze dva počítače a tiskárna. K rutinnímu provozu byl připraven i modul katalogizace, chybělo však počítačové vybavení pro katalogizátorky. V roce 1993 byl proveden první pokus počítačové denní evidence jednotlivých čísel periodik a v roce následujícím se pak začala budovat bibliografická databáze seriálů, včetně báze jednotlivých svazků. Pro následný automatizovaný výpůjční protokol se zavedlo polepování knih čárovými kódy.
            V roce 1994 zahájilo automatizovaný provoz oddělení katalogizace dokumentů a čtenářům v půjčovně byl nabídnut elektronický katalog knihovny na dvou počítačích. Začalo se také s retrokonverzí, tzn. s ukládáním starších katalogizačních záznamů do elektronického katalogu, abychom mohli čtenářům celý katalog knihovny nabídnout v elektronické podobě. (Proces intenzívní retrokonverze trval až do konce roku 2011.)
            V roce 1996 jsme zakoupili nový knihovnický systém Kp-systém a zkonvertovali jsme do něj záznamy z původního systému. V té době byly čtenářům k dispozici pouze čtyři počítače. V roce 1997 došlo k dlouho plánovanému vzájemnému propojení lokálních sítí dvou budov knihovny. V rámci grantového projektu bylo zrealizováno jak zmíněné propojení lokálních sítí, tak i optická trasa připojení k internetu. S přechodem na nový server byl nainstalován i nový operační systém (Novell NetWare 3.12). K dokončení propojení sítí obou budov došlo až v roce 1998 a teprve od 1. 9. 1998 celá knihovna pracovala v jedné strukturované počítačové síti.
            Zájem čtenářů o elektronické zdroje informací stoupal. V roce 1997 knihovna zpřístupňovala čtenářům kromě internetu (se službou Telnet a hlavně WWW) různé databáze, mezi něž patří např. Česká národní bibliografie, Jurix, Bibliographia Medica, Skol (oblast pedagogiky), EPIS (oblast ekonomie) a další. Z vlastních databází knihovny měli čtenáři přístup do online katalogu monografií a periodik, do souběžné článkové bibliografie ANAL a faktografické databáze REOS a REFA.
            V roce 1997 byl zprovozněn internet klub s pěti počítači a tiskárnou a webové stránky knihovny s elektronickým katalogem. V roce 1998 jsme měli 22 počítačů pro veřejnost. Tento rok jsme také zakoupili první notebook pro akvizici. Počítače se staly neocenitelnými pomocníky. Na druhé straně však byly výsledky práce knihovníků ohroženy právě možným selháním této techniky. Do budovy bývalé synagogy uhodil blesk, který silně poškodil počítačovou síť a telekomunikační techniku. Protože jsme v té době neměli dostatečně zabezpečená data, došlo k jejich částečné ztrátě. V druhé polovině roku 1998 byl proto vypracován havarijní plán a nainstalována nejnovější verze zálohového softwaru (ArcServe 6.1).
            Během let 1998-1999 jsme vyměnili hlavní servery v obou budovách, jako operační systém byl zvolen Novell Netware 4.11. V roce 2000 jsme zrekonstruovali jednu místnost v hlavní budově, kam byly posléze soustředěny všechny servery, a zde instalovaná klimatizace výrazně zvýšila spolehlivost celého systému. V roce 2001 byla výpočetní technikou vybavena učebna ve studovně na nábřeží. Kromě devíti uživatelských a jedné služební počítačové stanice byla do učebny zakoupena tiskárna a o pár měsíců později i scanner. V učebně byla také k dispozici CD-RW mechanika, sloužící k vypalování CD, a mechanika ZIP, umožňující nahrávat velké objemy dat. Co se týče antivirové ochrany, byl zakoupen nový systém (Kaspersky antivirus - KAV), který měl v budoucnu chránit koncové stanice i servery včetně těch internetových a v roce 2002 byl nainstalován na oba hlavní Novell servery.
            V roce 2001 jsme měli v provozu už 119 počítačů. Na konci roku 2005 jsme zakoupili nový automatizovaný knihovní systém ALEPH izraelské firmy Ex Libris. Během roku 2006 proběhlo jeho testování a implementace. Od února 2007 byl spuštěn ve zkušebním, později rutinním provozu.
            V současnosti knihovna provozuje 180 počítačů s připojením na internet (z toho 74 pro uživatele), 6 barevných digitálních multifunkčních zařízení, 1 černobílou analogovou kopírku, 12 síťových tiskáren, z toho jednu barevnou, 2 tiskárny na průkazky a 8 pokladních tiskáren používaných na tisk žádanek ve skladech. Nová budova knihovny je vybavena WiFi, kamerovým systémem, elektromagnetickým zabezpečením knih, v učebnách a konferenčním sále jsou instalovány dataprojektory. Knihy z volného výběru si čtenáři mohou půjčovat prostřednictvím samoobslužného automatu. Dokumenty připravené k půjčení ze skladu jsou uživatelům oznamovány prostřednictvím vyvolávacího systému. Všechny knihovnické agendy (od objednávek dokumentů do našeho fondu až po jejich výpůjčky) jsou již plně automatizované. Naši uživatelé si mohou ze svého domova, pokud mají přístup na internet, objednávat, prolongovat nebo rezervovat dokumenty a ve svém elektronickém kontě sledovat stav svých výpůjček. I z prostoru mimo knihovnu mají přístup do online databází, které pro ně předplácíme. Mohou si objednávat elektronické kopie článků. Provedli jsme digitalizaci starých regionálních novin a časopisů, jejichž texty si mohou návštěvníci prohlížet u nás ve studovně v systému Kramerius, připravujeme rozsáhlou digitalizaci regionálních dokumentů. Také celý provoz budovy od vytápění až po zabezpečovací zařízení je řízen počítačem… a tak bych mohla pokračovat dále.
 
            Před dvaceti lety, konkrétně 13. února 1992, byl v naší zemi poprvé zpřístupněn internet. Jeho význam pro lidstvo bývá přirovnáván k významu vynálezu knihtisku. Bezesporu lze konstatovat, že počítače a internet měly daleko větší vliv na rozvoj knihoven než jakákoliv jiná technika ve 20. století. Zpočátku byly impulzem a zároveň nástrojem jejich renesance. Později však rychlá expanze výpočetní techniky a informačních technologií do všech oblastí lidského bytí začala samotnou existenci knihoven ohrožovat. Celý organismus knihovny (i samotní uživatelé) je na nich závislý. Stačí výpadek elektrického proudu a knihovna přestane poskytovat většinu svých služeb. V průběhu 90. let byla osobnost uživatele i knihovníka svým způsobem potlačena ve prospěch automatizace a odosobnění knihovnických procesů, abychom se mohli na konci prvního desetiletí 21. století na vyšší technické a technologické úrovni k člověku – uživateli knihovnických služeb - jako k základnímu důvodu existence knihoven vrátit. Knihovna není jen půjčovna knih a zdroj informací. Knihovna je místo pro všechny, a to místo je zde stále, i když selže technika a návštěvníci si nemohou právě v tuto chvíli odnést knihy domů.
 
S úpravami převzato z: SVOBODOVÁ, Eva. Z historie mechanizace a automatizace knihovnických procesů. Výroční zpráva za rok 2006. Hradec Králové: Studijní a vědecká knihovna, 2007, s. 3-5.

verze pro tisk · PDF verze