Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
Photogallery On-line catalogue
Úvod > About us > O nás v tisku > Odborná knihovna ponese jméno rodáka z Jaroměře

Odborná knihovna ponese jméno rodáka z Jaroměře

UHLÍŘ, Jiří. Odborná knihovna ponese jméno rodáka z Jaroměře. Náchodský deník. 12.02.2016, roč. 25, č. 36, s. 1. ISSN 1210-602X

Jaroměř, Hr. Králové – Na pondělí 22. února naplánovala Studijní a vědecká knihovna (SVK) v Hradci Králové slavnostní otevření své nové části, a to odborné knihovny. Ta ponese jméno významného rodáka z Jaroměře, profesora Františka Černého. 
Nové oddělení knihovny, které bude zpřístupněno veřejnosti koncem tohoto měsíce, nabídne vedle mnoha odborných spisů různých autorů od nás i ze zahraničí také bohatý knižní fond divadelní a regionální literatury, jenž František Černý odkázal právě královéhradecké knihovně. Čerpat z jeho díla zajisté budou nejen studenti. 
 
Knihovna ponese jeho jméno. Jaroměřský rodák František Černý věnoval díla královéhradecké Studijní a vědecké knihovně 
 
Jak je jaroměřské kulturní veřejnosti známo, univerzitní profesor PhDr. František Černý, DrSc., se narodil před devadesáti lety, tedy 21. února 1926 ve známé zahradnické rodině manželů Černých. Zesnul ve svých čtyřiaosmdesáti letech dne 12. června 2010 v Praze. 
František Černý byl významný český teatrolog, profesor dějin českého divadla na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1960-­1992), její první polistopadový děkan (1989­-1991). Přednášel na mnoha zahraničních univerzitách. Je též čestným občanem města Jaroměře (1991), Senohrab a Prahy 2. V letech 1967-­1971 byl prezidentem Mezinárodní federace pro divadelní výzkum, od roku 1994 jejím čestným prezidentem. Působil i jako předseda Společnosti bratří Čapků v Praze (1992-­1998) a v letech 1996-­1997 i jako předseda kolegia Thalia. 

Zmapoval svět divadla 

Profesor Černý patřil mezi přední osobnosti české divadelní vědy druhé poloviny dvacátého století, podílel se na jejím konstituování i na rozvoji mezinárodních kontaktů. Vynikl i jako spisovatel odborných a vědeckých knih. Inicioval komplexní zpracování naší divadelní historie a byl hlavním redaktorem čtyřsvazkových Dějin českého divadla (1968-­1983). Spočítal jsem, že byl autorem, spoluautorem, redaktorem nebo editorem čtyřiačtyřiceti knih. Pro Jaroměř mají velký přínos zvláště monografie Divadelní život v Jaroměři v letech 1819-­1918 (2003), memoárové knihy Putování se starými pohlednicemi z Hradce Králové do hor (1988), Ve městě u tří řek (o Jaroměři, 2005). 

Významný byl i pro samotnou Jaroměř 

Profesor Černý patří mezi skutečně velmi významné a důležité rodáky města Jaroměř. Měl jsem to štěstí navázat s ním trvalé přátelství od roku 1967 až do jeho smrti před šesti lety, kdy mu už nesloužil zrak, nemohl psát, a proto texty nahradily moje časté telefonáty do jeho pražského bytu Na poříčním právu. S radostí jsem veřejnosti v celostátním i regionálním tisku představoval jeho charakter, pozoruhodný život i dílo v medailoncích a v recenzích jeho knižní novinky. 
Rád jsem ho navštěvoval za jeho pobytů v Jaroměři v bytě jeho rodičů v Husově třídě, a i on býval nadmíru vítaným hostem v našem rodinném domku Na Ptákách. 
Vzpomínám i na hezké odpolední a podvečerní procházky s ním starobylou Jaroměří, kde ho zaujala architektura některých vilek. 

Naše dopisy zatím "odpočívají" 

Po celý život jsme spolu udržovali i častou korespondenci. Jeho hodnotné a zajímavé dopisy adresované mně jsem předal jako součást svého osobního fondu do Státního okresního archivu v Náchodě. Zatím tam jen "odpočívají", neboť naše korespondence může být zpřístupněna až padesát let po naší smrti. 
V náchodském archivu jsou uloženy i některé archiválie samotného profesora Černého. Psal mi tenkrát, že je ještě za svého života předal tehdejší ředitelce Lydii Baštecké. O kulturně založeném zahradnickém rodu Černých v Jaroměři jsem od roku 1967 napsal a zveřejnil desítky článků. Naposledy jsem prezentoval šest už zesnulých osobností Černých ve své biografické encyklopedii Osobnosti Jaroměře.