Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
Photogallery On-line catalogue
Úvod > About us > O nás v tisku > Knihovna otevře už v pondělí

Knihovna otevře už v pondělí

FETTERS, Aleš, SCHWINGEROVÁ, Pavla. Knihovna otevře už v pondělí. Náchodský deník. 18.02.2016, roč. 25, č. 41, s. 2. ISSN 1210-602X

Odborná instituce, spojená se jménem profesora Františka Černého, zahájí činnost 

Hr. Králové, Jaroměř – Příští pondělí se otevře nové oddělení královéhradecké Studijní a vědecké knihovny (SVK), které ponese jméno univerzitního profesora Františka Černého. Svou četbu v ní budou moci najít především zájemci o odbornou literaturu. 
Než ona slavnostní chvíle nastane, položili jsme několik otázek pracovnici knihovny Daně Novotné, která zde od roku 2011 vedla projekt s názvem Zpracování a zpřístupnění sbírky profesora Černého. 

- Co vedlo vaši knihovnu k tomu, abyste pojmenovali jednu z jejích částí po profesoru Černém? 

Před pěti lety se nám podařilo získat do naší knihovny rozsáhlý knihovní fond z pozůstalosti významného českého teatrologa, divadelního historika a pedagoga profesora Františka Černého, DrSc., který se narodil v roce 1926 v našem regionu – v Jaroměři. Jedná se o více než čtyři tisíce zajímavých a kvalitních publikací, zejména z oblasti teatrologické a regionální literatury. Již od začátku jsme považovali za důležité ponechat osobní knihovnu profesora Černého jako ucelený soubor – tak ji zpracovat, a tak ji také nabídnout našim uživatelům. Jsme proto rádi, že se nám podařilo zajistit pro tento fond samostatné umístění ve volném výběru v těsné blízkosti studovny periodik ve čtvrtém nadzemním podlaží, a zpřístupnit jej veřejnosti pod názvem "Odborná knihovna profesora Františka Černého – divadlo a region" při příležitosti 90. výročí jeho narození. Do těchto prostor umístíme knihy, které si naši uživatelé budou moci volně prohlížet a studovat na přilehlých studijních místech, příp. si je i vypůjčit domů. Publikace vydané před rokem 1900, a také ty, které by se umístěním ve volném výběru mohly poškodit, budou uloženy ve skladu a čtenářům budou půjčovány na požádání, vzácnější z nich pouze prezenčně. 

- Co nově zpřístupněná knihovna nabídne? 

Jedná se zejména o monografie i periodika s tématikou divadla, tedy teoretická pojednání, odborné studie a stati, ale i biografie herců či texty divadelních her. Budou tu dále i díla s tématikou spojenou s regionem východní Čechy. Vzhledem k tomu, že se jedná o osobní knihovnu, kterou profesor Černý budoval celý život, objevují se zde i díla z jiných oborů, které ho zajímaly, nebo které potřeboval studovat ke své práci, a samozřejmě také beletrie, kterou četl. Část titulů již byla ve fondu naší knihovny zastoupena, ale řadu publikací, především odborných studií (českých i cizojazyčných) jsme dosud nevlastnili, a pokud se nám podařilo zjistit, některé z nich nejsou ve fondu žádné další knihovny v republice. Návštěvníci si budou moci v Odborné knihovně profesora Černého prohlédnout také jeho psací stroj, na kterém napsal většinu svých pojednání a který nám zapůjčili jeho potomci. 

- Předpokládáte nebo ze zkušeností víte, že sem spíše zamíří zkušení čtenáři, nebo studenti a mladí lidé? 

Doufáme, že ke knihám profesora Černého si najdou cestu jak mladí lidé, především středoškolští a vysokoškolští studenti, kteří zde mohou získat řadu důležitých a zajímavých informací, tak starší lidé, které zase možná víc osloví publikace regionálního charakteru. Profesor Černý měl totiž celý život ke svému rodnému kraji velmi silný vztah a například v knize Putování se starými pohlednicemi z Hradce Králové do hor, která vyšla v roce 1988 v nakladatelství Kruh, můžeme číst toto jeho vyznání: " Tu cestu, z níž vám budu posílat staré pohledy, šel jsem už bezpočtu kráte a půjdu po ní asi i poslední vteřiny mého života. Je to cesta kouzelným krajem rodné země – a mladými léty, která byla i krásná i těžká. Vydejte se, prosím, tentokrát se mnou…" 

Pracovnice Studijní a vědecké knihovny Dana Novotná se s námi dále také podělila o to, jakým způsobem se postupovalo při získávání pozůstalosti profesora Černého. "Pozůstalost byla získána ve dvou etapách: první dar jsme obdrželi v říjnu a listopadu 2007. Druhý nákup pak byl z mimořádné dotace Královéhradeckého kraje, a to v prosinci 2010." Co více dodat. Závěrem mi nezbývá nic jiného, než poděkovat paní Daně Novotné z královéhradecké Studijní a vědecké knihovny za rozhovor a stejně tak i popřát nové odborné knihovně a jejím uživatelům mnoho zdaru. 

--- 

Vzpomínka na univerzitního profesora Františka Černého 

Na neděli 21. února připadají nedožité 90. narozeniny univerzitního profesora Františka Černého, DrSc., nejvýznamnějšího českého teatrologa, jaroměřského rodáka. František Černý byl osobností významu mimořádného. Ve svém oboru, dějinách českého divadla, byl uznávaným odborníkem i v zahraničí, v jeho redakci a s jeho autorským podílem vyšlo zásadní dílo, čtyřsvazkové Dějiny českého divadla, ale i další práce – jubilejní publikace Národní divadlo, historie nejstaršího pražského městského divadla Divadlo v Kotcích nebo Monology o J. K. Tylovi, sborník z konference, která se konala v listopadu 1988. Tam přednesl příspěvek Tylovy zápasy s cenzurou, zasvěceným auditoriem chápaný i aktuálně; vždyť v době normalizace byla cenzura snad ještě tvrdší než v době Tylově. S normalizačním útlakem se vypořádal ve dvou svých vzpomínkových knihách, Divadlo v barierách normalizace (2008) a Normalizace na pražské filozofické fakultě (2009). Do té první mi napsal jako věnování: "Aby se nezapomnělo…", což je samozřejmě účelem obou prací. Ono se totiž dnes až tragicky zapomíná na to, kolik lidských osudů bylo ničeno v době poúnorové i pak té normalizační. Ti, kdo profesora Černého znali, kdo poslouchali jeho přednášky, vzpomenou i klidný tón jeho řeči a krásný, vědoucí úsměv ve tváři i v očích při rozhovorech. Prof. Černý měl štěstí, že ač se jako proděkan filozofické fakulty v lednu 1969 účastnil palachovských akcí, nebyl z fakulty vyhozen, ale jen "upozaděn". Ač jmenován profesorem v roce 1968, byl ustaven až v roce 1989 a v prosinci toho roku zvolen děkanem fakulty. 

Na rodiště nezanevřel
Celý dospělý život žil v Praze, ale na svůj rodný kraj nikdy nezapomněl, zajížděl "domů" do Jaroměře (byl jejím čestným občanem), do Červeného Kostelce, rodiště jeho ženy Marie, do Hronova na jiráskovské i jiné akce, do Náchoda přednášet, nebo se jen účastnit večerů věnovaných jeho přátelům. Byl synem významného jaroměřského zahradníka, maminka byla z kdysi legendárního plhovského zahradnictví Mojžíšova. Těchto svých kořenů si byl vždy vědom, vždy si vážil práce lidí, kteří v životě něco dokázali – ať "hlavou" nebo rukama, nejčastěji ovšem ve spojení obojího. Vážil si díla Aloise Jiráska, které důvěrně znal. Uvítal, když byl pod režijním vedením Ing. Houšťka nastudován Jiráskův Emigrant (1996), podílel se na konferenci k 100. výročí premiéry Lucerny (2005), dnes by jistě uvítal hronovské nastudování Vojnarky. 

Obdivoval Karla Čapka 
Jeho hlavní literární láskou byli Karel a Josef Čapkové. Členem Společnosti bratří Čapků byl od jejího vzniku v roce 1946, v letech 1992-1998 byl předsedou společnosti. Jeho zásadním čapkovským dílem jsou Premiéry bratří Čapků, objemná kniha detailně se zabývající jejich tvorbou dramatickou a prací divadelní (Karel byl i dramaturgem, Josef navrhoval scénu i kostýmy k mnoha hrám). 

Rád sbíral pohlednice 
Zmiňme nakonec ještě trojici knih – Ve městě u tří řek, v níž oslavil své rodné město a lidi v něm, Divadelní život v Jaroměři (1819-1918) a jejich předchůdkyni – Putování se starými pohlednicemi z Hradce Králové do hor (z roku 1988). Tato knížka souvisí i s jeho koníčkem – sbíráním pohlednic. Z těchto knih cítíme úžasné vnitřní zaujetí krajem, lásku k jeho lidem, k jeho historii, souznění s autory, kteří z něj rovněž vyšli. 

Knihovna zaslouží pochvalu 
Profesor Černý za svůj bohatě naplněný život shromáždil velkou knihovnu i rozsáhlý archiv. Osudy takových knihoven bývají různé, často dost tragické. To, že soubor odborných knih významného vědce zůstává zachován, i to, že se našla instituce, která se ho ujala, je mimořádné záslužné. Pro odborníky, ale i pro prosté zájemce o dějiny divadla bude studium jednodušší. Místo složitého pátrání bude stačit zajet si do hradecké Studijní a vědecké knihovny, posadit se, listovat a studovat. Vyslovme dík tomu, kdo knihovnu vytvořil, ale také dík všem, kdo mají na tomto záslužném díle svůj podíl.