Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
Photogallery On-line catalogue
Úvod > About us > O nás v tisku > Co se za pět let povedlo a co ztroskotalo v královéhradecké zóně Aldis

Co se za pět let povedlo a co ztroskotalo v královéhradecké zóně Aldis

Bohumír Prokop. / Hradecké noviny. - Roč. 13 (5.04.2004), s. 8.

Pět let po dokončení územního plánu zóny Aldis stojíme před otázkou: Je územní plán této zóny stále ještě beze zbytku aktuální územně plánovací dokumentací, která reflektuje stav i výhled prostorových a funkčních potřeb centrální zóny města Hradce Králové? A pokud aktuální není, jaké cíle bychom měli sledovat? Přiznáme-li, že územní plánování je nikdy nekončící proces, jehož základním úkolem je reagovat na aktuální potřeby a možnosti území s co nejfundovaněji podloženou vizí budoucnosti, je okamžitá odpověď jednoduchá - plán už aktuální není a ani být nemůže.
Jaké jsou tedy aktuální požadavky a potřeby a v čem se změnily podmínky v centrální zóně stotisícového města? Dobrým signálem potenciálním investorům bylo postupné scelení pozemků v lokalitě Aldis do vlastnictví města, když jedinou vadou zůstává nevyřešená otázka vlastnictví kongresového centra Aldis. Tu řeší soudy a možná by pomohla i větší angažovanost města.
Dalším kladem je zahájení rekonstrukce a dostavby Filharmonie, která po dokončení zatraktivní Eliščino nábřeží. V souvislosti s tímto pozitivním počinem však nelze přehlédnout "velkorysé" pominutí dopadů dalšího nárůstu dopravy. Tento problém je v zóně Aldis opomíjen dlouhodobě. Opět se nám vymstí nedostatečná razantnost při prosazování kapacitního parkovacího objektu pod hřištěm TJ Sokol.
Velkým přínosem nejen pro zónu Aldis, ale pro celou severní část městského centra, je vypracování studie revitalizace Šimkových sadů. Přejme si jen, aby cesta od projektu k realizaci nebyla "hradecky" dlouhá.
Za celých pět let se však nepodařilo kromě krátkodobého intenzivního využití učinit cokoli s monstrem Sdruženého zařízení staveniště (KOR), byť bylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí. V úvodní urbanistické studii zóny se dvě varianty lišily především v náhledu na zachování této budovy a nepsanou podmínkou zachování (byť s úpravami) bylo zahájit přestavbu do dvou let. Dnešní stav je nelichotivý.
Z různých důvodů opustil své záměry v zóně Aldis krajský soud. Nelitujme toho, že v tomto významném území nebudeme mít sídlo v podstatě represivní instituce, litujme ale ztráty silného investora. Autoři územního plánu zóny se však stále nemohou zbavit dojmu, že neumístění vědecké knihovny do lokality nebylo moudrým rozhodnutím.
Zajímavým fenoménem, pochopitelně nejen v zóně Aldis, je dodatečné prozření či zmoudření (žel bohu jen víceméně maskující privátní či skupinové zájmy) různých takéúčastníků řízení podle stavebního zákona. Připomeňme permanentní obstrukce a. s. Aldis proti jakékoli projektové a stavební činnosti v zóně, "boj" o zachování dubu červeného proti schválené pozici lávky pro pěší a cyklisty, či už zmiňovanou absenci zdravého rozumu a pevných morálních zásad v kauze podzemního parkovacího objektu a sportoviště TJ Sokol vůbec. Uvědomíme-li si, že obě tyto stavby stále požívají režimu veřejné prospěšnosti, je nám smutno.
Podstatným, avšak neodvratným fenoménem zóny i celého centra je zvyšující se deficit ploch a prostor pro dopravu v klidu. Pouhé represe nejsou řešením (ačkoli proti autům parkujícím na pěším a cyklistickém bulváru by byly potřebné), řešením je výstavba kapacitních parkovacích objektů (ovšem plošná řešení v centrech měst nepřipouštějme!). V zóně Aldis je projektově a investičně připraveno dvouúrovňové parkoviště podél II. silničního okruhu (178 parkovacích stání), najděme tedy vůli ho realizovat!
Vezmeme-li v úvahu, že počet hradeckých obyvatel klesá a neroste ani počet pracovních příležitostí, společnost se jen "civilizuje" (roste stupeň motorizace a veřejné nároky obyvatel), zjišťujeme, že se podmínky v lokalitě Aldis oproti těm, které byly před sedmi lety zpracovány v územním plánu, v podstatě nezměnily. Vývoj se ubírá předpokládaným směrem, jen výrazně pomaleji, než se čekalo. Budoucnost zóny i města je v pevné vůli a kvalitní strategii a hlavně v permanentní mravenčí práci ulovit v moři investorů (plném cizích rybářů) správné a silné ryby.
Ing. arch. Bohumír Prokop