Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
Photogallery On-line catalogue
Úvod > About us > O nás v tisku > Architekt, který přinesl Čechům modernu

Architekt, který přinesl Čechům modernu

ŠTĚTKA, Jan. Architekt, který přinesl Čechům modernu. Dotyk. 28.08.2015, č. 35, s. 1. 

Byl kosmopolitou, avšak vlastenecky povznesl českou architekturu na evropskou špičku. Svými vilami i dělnickými koloniemi výrazně ovlivnil podnikatelské prostředí, ačkoli byl spíš umělec a organizátor než šéf projekčního ateliéru. Architekt Jan Kotěra byl mužem přelomu – přenesl to nejlepší z Vídně a monarchie do nového Československa a odstartoval hvězdnou výstavbu první republiky. 

Je tomu letos právě sto let, co na Grinziger Allee v devatenáctém vídeňském obvodě vyrostla pozoruhodná modernistická stavba Lemberger- 
-Gombrichova paláce. Jejím autorem byl Jan Kotěra. Svým způsobem šlo o rozlučku a poděkování české architektury podunajské metropoli za vše, co nám stihla předat před rozpadem monarchie. 
Končila totiž éra, kdy na vídeňské Akademii výtvarných umění či v debatním Siebener Clubu vyrůstali pospolu velikáni české, slovinské či rakousko-německé architektury jako Jan Kotěra, Josip Plečnik, Josef Maria Olbrich či Adolf Loos. 

Rokem 1918 končí umělecký boom kosmopolitní Vídně a i díky Janu Kotěrovi a jeho mezitím vychovaným žákům Gočárovi, Janákovi, Fuchsovi, Zázvorkovi či Benšovi nastávají zlaté modernistické časy první Československé republiky. 
"Toť krásná, vzrušená doba začátku našeho století, v jejímž středu stojí Kotěra – iniciátor, spojovník, organizátor," vzpomínal později v časopise Stavba jeho žák Jaromír Krejcar. 
"Muž noblesní duše a světového rozhledu, leč ještě mnohem více: předurčený geniální tvůrce pozdější moderní architektury… Učil? Ne. Vychovával. Vychovával především moderního člověka. V tom tkví tajemství jeho školy a jeho životnosti, že byla spíš radostnou pracovnou několika mladých lidí, v níž Kotěra udával tón, ne jako profesor, ale jako ideový vůdce mladé skupiny," napsal Krejcar o muži, jehož budovy muzea v Hradci Králové, právnické fakulty v Praze či Mozartea v pražské Jungmannově ulici (více viz Dílo Jana Kotěry) dodnes vyvolávají úžas svou střízlivou a účelnou monumentalitou. 
Mimochodem, i ono "ideové vůdcovství mladé skupiny" bylo inspirováno Vídní. Respektive obdivovaným Kotěrovým profesorem tamní akademie Otto Wagnerem. 

[...] 

V roce 1919 ještě odjel do Paříže chystat výstavu českého umění. Staví nový zámek pro rodinu cukrovarnických továrníků Mandelíků v Ratboři u Kolína (dnes hotel Chateau Kotěra), pomník padlým v Příbrami, budovu Státní vědecké knihovny v Hradci Králové a hlavně stále vylepšuje odkládaný projekt dvou symetricky pojatých budov Právnické a Teologické fakulty Univerzity Karlovy při ústí Pařížské třídy u Čechova mostu v Praze. 
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk Kotěrovi nabídl, aby se jako již klasik národní architektury podílel na úpravách Pražského hradu, Kotěra však musel prestižní nabídku ze zdravotních důvodů odmítnout. Tím dal šanci Josipu Plečnikovi. 
Na jaře 1923 absolvoval dvaapadesátiletý Jan Kotěra poslední exkurzi se studenty do Říma a 17. dubna téhož roku zemřel. 

[...]