Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
Photogallery On-line catalogue
* * *
Úvod > Výročí regionálních osobností

Osobnost měsíce

Stanislav Vydra (13. 11. 1741 Hradec Králové – 3. 12. 1804 Praha)
Vydra.png

Stanislav Vydra se narodil v Hradci Králové v domě č.p. 70 ve Svatodušní ulici, nyní Rokitanského na Velkém náměstí. Na tomto domě je umístěna bronzová pamětní deska. Vydrův otec Karel byl městským úředníkem, později radním. Doma se mluvilo česky a rodina ovlivnila Vydrův celoživotní zájem o mateřský jazyk. Vydra v osmi letech začal studovat na královéhradeckém jezuitském gymnáziu a v šestnácti letech vstoupil do jezuitského řádu. Poté studoval v Praze na univerzitě filozofii a matematiku. Od roku 1766 pracoval jako asistent u pražského klementinského hvězdáře, matematika a fyzika Josefa Steplinga. V roce 1772 byl jmenován profesorem matematiky na pražské univerzitě a na tomto místě působil i po zrušení jezuitského řádu v roce 1773. V letech 1789 a 1799 byl zvolen děkanem filozofické fakulty a v roce 1800 rektorem Karlo-Ferdinandovy univerzity. Vydra přednášel základní matematiku, která byla od roku 1752 povinná pro studenty v prvním ročníku filozofické fakulty. Učil také aplikovanou matematiku, která byla zavedena v roce 1775 pro studenty druhého ročníku. Studenti měli profesora Vydru rádi pro jeho laskavost, upřímnost a důslednost. Byl známy jako vynikající řečník, o svátcích kázal vždy v češtině v některých pražských kostelích. Jeho koníčkem byla kresba, dochovalo se ale pouze několik originálních skic. Vydra měl také rád hudbu W. A. Mozarta. Stanislav Vydra věřil v budoucnost českého jazyka stejně jako Bohuslav Balbín. V závěru života napsal učebnici matematiky v češtině „Počátkowé Arythmetyky“. Text učebnice musel již Vydra diktovat, protože postupně oslepl. Text diktoval mladému studentovi, také hradeckému rodákovi a budoucímu obrozenci J. L. Zieglerovi. Zajímavý je Vydrův latinsky psaný spis „Historia Matheseos In Bohemia et Moravia Cultae“, kde popsal devadesát osm osobností, které se zabývaly matematikou, astronomií nebo fyzikou a působily v Čechách a na Moravě od doby vlády Karla IV. až do 18. století. Alois Jirásek nazval ve svém románu „F. L. Věk“ Stanislava Vydru „Cordatus Bohemus“, volně přeloženo věhlasný Čech. Stanislav Vydra zemřel v roce 1804 v Praze, pohřben je na Olšanském hřbitově. V roce 1814 byla na Vydrovu památku zřízena jeho busta, na kterou přispěli učitelé i studenti filozofické fakulty, nyní je umístěna v budově Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity. Stanislav Vydra svým vlastenectvím velice ovlivnil celou řadu studentů, např. Jana a Vojtěcha Nejedlých, Šebastiána Hněvkovského, Josefa Jungmanna, Josefa Liboslava Zieglera a matematika Bernarda Bolzana. 
 

Z našeho fondu doporučujeme:

VYDRA, Stanislav a JANDERA, Josef Stanislav. Počátkowé Arytmetyky. W Praze: Cýs. y cýs. král. normálnj sskola, 1806. s. 400 131. Ve fondu zde. K nalezení ale také v NDK.

VLACH, Martin, Ilona VLACHOVÁ a Luboš VEVERKA. Stanislav Vydra: matematik, kněz, rektor a národní buditel. Praha: Matfyzpress, 2018, 29 stran, ISBN 978-80-7378-357-0. Ve fondu zde.