Přeskočit navigaci

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
On-line katalog E-zdroje Digitální knihovna
Úvod > Akce > Výstavy > 6.–31. 12. Výstava: Památná místa Královéhradeckého kraje

6.–31. 12. Výstava: Památná místa Královéhradeckého kraje

Letošní rok je ve znamení oslav 100. výročí vzniku Československa, státu, jenž vzešel z trosek rakousko-uherské monarchie. Konec války nepřinesl pouze čerstvě získanou samostatnost, kterou lidé oslavovali také sázením lip svobody, ale ukončil i pětileté útrapy milionů obyvatel. Již v průběhu války začala nejen na hřbitovech vznikat pietní místa, která připomínala oběti válečné vřavy, jež často nemohly být důstojně pohřbeny v domovině. Putovní výstava  ukáže na panelech typologii a autorství pomníků v kraji, pomníky a stromy republiky v jednotlivých okresech. Výstavu představí Národní památkový ústav v Josefově.
Vernisáž se koná 5. prosince v 17:00 hod. v prostoru 4. NP.


Lípy svobody
Stromy jsou jako lidé. Z dálky stejné, ale zblízka velmi rozdílné. Některé kmeny pak v sobě nesou, stejně jako lidé, velmi silný příběh a jsou úzce spojeny s historií naší země. V Královéhradeckém kraji se ve všech případech jedná o lípy, což není takové překvapení, protože je to národní strom Československé republiky.
Lípa byla od pradávna všem Slovanům stromem posvátným. Nad lipou byly konány bohoslužby, pod lipou shromažďovala se obec k poradám, zde byly uzavírány smlouvy a projednáváno narovnání, zde bylo přísaháno a souzeno nad zločinci a škůdci, a když k válečnému tažení sbíral se lid, pod lipou se sešikoval, aby do pole vyrazil. Tu slaveno bylo vítězství, tu byli oplakáváni ti, kdož se nevrátili. Věřilo se, že v lípě sídlí ochranný duch osady. Tak poeticky je popsána lípa v kronice obce Rasošky.
Lípami svobody nebo také stromy republiky jsou nazývány stromy vysazované u příležitosti výročí vzniku republiky. V naprosté většině se jedná o lípu malolistou, nazývanou též srdčitá (Tilia cordata) či lípu velkolistou (Tilia platyphyllos), případně obecnou (Tilia vulgaris), která je křížencem lípy malolisté a velkolisté. Poměrně vzácně se vysazovala lípa zelená (Tilia euchlora).
Kolik se těchto památných stromů původně vysázelo, již asi nezjistíme, ale víme, kolik se jich do dnešních dnů zachovalo. V této knize jsme shromáždili údaje o lípách svobody vysázených na území Královéhradeckého kraje. Pátrali jsme po nich po dobu jednoho a půl roku v terénu i v archivech. Podařilo se zdokumentovat osudy 152 lip a jednoho lipového stromořadí (s 95 stromy), které rostou ve 110 obcích našeho kraje. Základ evidence tvoří lípy zasazené při vzniku republiky, tedy na podzim roku 1918 a během roku 1919. K nim jsou pak přiřazeny i stromy vysázené při pozdějších výročích, nejvíce v roce 1968, případně i v jiných letech. Najít tyto lípy byla v některých případech práce přímo detektivní.

Pomníky padlým v 1. světové válce
Památníky se budovaly na celém území nově se rodícího státu, vznikaly v oblastech českých, německých i smíšených. Především v česky mluvících oblastech se lidé zbavovali všech upomínek na zaniklou monarchii. Památku vojáků, kteří většinou bojovali v uniformě habsburské monarchie, tak připomínají pomníky s národní symbolikou – lvem či lípou – sokolskými nebo legionářskými atributy. V oblastech německých se tento trend tak naplno neprojevoval. Pomníky nesly často atributy zaniklé monarchie. I tato částečná podobnost s uniformami německé armády mohla vést k jejich likvidaci po 2. světové válce.

Pozvanka-NPU_final.jpg