Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
Photogallery On-line catalogue
Úvod > Akce > Výstavy > 18. 10. - 7. 11. Rok 1989 – sametová revoluce a co jí předcházelo očima fotografů

18. 10. - 7. 11. Rok 1989 – sametová revoluce a co jí předcházelo očima fotografů


„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že něco má smysl.“
Václav Havel

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu NIPOS a Svaz českých fotografů, z. s., ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou v Hradci Králové vás zvou na výstavu Rok 1989 – sametová revoluce a co jí předcházelo očima fotografů. Vernisáž se uskuteční 18. 10. v 16:30 hod. v galerii Dokola ve 4. NP.

pozv_30let.JPG

Výstava v rámci cyklu Mezníky historie nabízí na jedenácti panelech průřez událostmi roku 1989 v ulicích Prahy a dalších českých měst na fotografiích známých i méně známých autorů ze svazové fotografické sbírky (Anonym, Radomír Blažek, Karel Čapek, Světla Černíková, René Dufour,  František Dostál, Jan Dušek, Bohumil Eichler, Libor Hajský, Pavel Hroch, Vlastimil Ipser, Břetislav Jansa, Tomáš Javůrek, Ivo Kasal, Jaroslav Kocourek, Ivan Koreček, Jan Kouba, Miloš Krejčí, Lubomír Lapka, Vladimír Lammer, Blanka Lamrová, Miroslav Machač, Petr Matička, Jiří Měchura, J.Muchová, Tomki Němec, Pavel Paluška, Michal Pick, Miloš Rasocha, Jiří Ron, Vladimír Skalický, Milan Sedláček, Karel Sláma, Lubo Stacho, Viktor Stoilov, Petr Suchomel, Daniela Sýkorová,  Kateřina Štěpánová, Pavel Šust, Ladislav Tunys, Jiří Všetečka, Alena Vykulilová).
 
Fotografické svědectví připomíná revoluční atmosféru, jednotlivé akce a protiakce, improvizované vzkazy a plakáty, ale především náladu a pocity lidí. Tváře na fotografiích vyjadřují výjimečnost situace, naplnění dlouhodobých očekávání, uvolnění a sounáležitost. Hodnoty, které po letech bývají zapomínány. Fotografové zachytili neznámé i známé osobnosti (Marta Kubišová, Lucie Zedníčková, Martin Mejstřík, Dagmar Veškrnová, Jiřina Bohdalová, Bára Štěpánová, Luboš Rychvalský), ale především pro paměť budoucích generací vzrušení a nadšení okamžiku, náhle pocítěnou i zažitou volnost a svobodu, které je dobré si připomínat.
 
Rok 1989 není k zapamatování jen obdobím mezi studentskou demonstrací 17. listopadu, generální stávkou a rezignací vlády a 29. prosincem, kdy se prezidentem Československa stal Václav Havel. Pád komunistického režimu u nás měl mezinárodní souvislosti v otřesech a pádu celého komunistického (sovětského) bloku ve východní Evropě. Nešlo také jen o podzimní sametovou revoluci, ale o dlouhý proces od vzniku Charty 77 vrcholící v lednu 1989 tzv. Palachovým týdnem, situací okolo útěku z NDR přes německé velvyslanectví v Praze, běhy ulicí Politických vězňů i jinými happeningy organizovanými Společností pro veselejší společnost, rozehnanou demonstrací k oslavám výročí založení republiky a dalšími činy zamířenými proti vládnoucímu režimu.
 
To vše zahrnuje výstava, jejímž cílem není historický ani archivářský přístup, jde o spojení obrazů, které složí mozaiku událostí, k zapamatování smyslu vyhrocené situace nejen ve vzpomínce, ale jako poselství pro následný vývoj demokracie. Rozmanitost postojů, pochopení pro logiku událostí a hru emocí, nezdolnost naděje, krása odvahy a důležitost vytrvalosti, které fotografie z roku 1989 zachycují, jsou podstatné i pro současný svět. Smyslem výstavy rovněž není propagace jednotlivých fotografů, ale možnost použít fotografie jako prostředku schopného toto vše sdělit, zprostředkovat a uchovat.
 
 V letošním roce jistě vznikne řada připomenutí významného výročí, avšak se slovy jde významněji manipulovat než s fotografiemi. A protože z tehdejších studentů jsou už padesátníci, třebaže jim z tváří a myslí jistě nevyprchalo zaujetí a nadšení pro dobrou věc, i lidská paměť snadno podléhá ovlivnění. Ne všechny vystavené fotografie zůstanou zachovány pro svou uměleckou hodnotu, mnoho znamená i neopakovatelnost na nich zachycené reality. To platí zejména o snímcích nejrůznějších nápisů, plakátů a vzkazů, představujících verbalizaci výše uvedeného, které jsou nejfotografovanější částí listopadové revoluce a historickým dokladem o schopnosti Čechů řešit vše s humorem a nadsázkou. V expozici tuto stránku ještě umocňují kreslené vtipy karikaturisty Dušana Pálky.
 
Podoba  výstavy  odráží  skutečnost, že sbírka SČF jako jediná v České republice zahrnuje i kreativní fotografy z řad amatérské fotografické obce, fotografující spisovatele, výtvarníky, filmaře i politiky. Tento charakter sbírky dodává představovaným fotografiím na autentičnosti, fotografové nejsou jen reportéři, ale aktéři, účastníci zachycovaných událostí. Škoda, že se ve sbírce nezachovaly i záběry z revoluční situace na Slovensku.
 
K připomenutí významného výročí roku 1989 spojily své síly Národní  informační a poradenské středisko pro kulturu a Svaz českých fotografů, státní příspěvková organizace ministerstva kultury ČR  a spolek  s téměř stoletou tradicí. Na základě jejich spolupráce se podařilo seznámit veřejnost s minulými událostmi prostřednictvím fotografií ze sbírky, která poskytuje zdroj poznání jak historických etap, tak i vývoje fotografie a tvoří nedílnou součást českého kulturního dědictví.
 
Kurátorka výstavy: Věra Matějů
Design: Pavel Dufek a Dana Bleyová
Tisk: Art Černý
 
Sbírka fotografií SČF
 
Unikátní soubor více než 12 000 fotografií významných českých a slovenských autorů od počátku 20. století po současnost patřící SČF je uložen v Národním archivu ČR, kde se o něj stará oddělení foto, fono a kinodokumentů a služeb veřejnosti.  
 
Od roku 2006, kdy oslavila 25 let od svého vzniku, je pravidelně představována veřejnosti. Podle promyšleného dramaturgického plánu bylo již realizováno 48 výstav. Prezentují se především díla z oboru klasické, většinou černobílé fotografie, která se stala východiskem pro další směřování fotografů a fotografických směrů. V rámci jednotlivých výstav jsou diváci seznamováni i s významnými amatérskými fotografy, neboť v české fotografii lze těžko položit jednoznačné dělítko mezi profesionály a amatéry. To ovšem neznamená, že vystavené fotografie a dramaturgie výstav nemají profesionální kvalitu.
 
Invenční přístup ke sbírkovému fondu ukazuje jeho různorodost a kvalitu po stránce žánrové (akt, portrét, zátiší, krajina) i tematické (Mezníky historie, Jak se žilo, Humor
ve fotografii, Naši prezidenti, Sport). Akcentována je fotografie reportážní, včetně sportovní, a především dokument, jehož rozkvět zejména v 80. letech 20. století, která tvoří početnou součást sbírkového fondu, je stále nedoceněn. Zvláštní pozornost je v rámci cyklu Praha dříve
a nyní věnována historickým fotografiím dokumentujícím proměny hlavního města. V roce 2018 se k výročí vzniku republiky podařilo vytvořit putovní výstavu 100 let očima fotografů ze Sbírky Svazu českých fotografů, která navštívila řadu českých měst, plánuje se i Polsko a Slovensko.
 
Uspořádání jednotlivých výběrových výstav umožňuje postupnou tematickou
i žánrovou digitalizaci sbírkových exponátů, jednoznačně jsou okamžitě digitalizovány
a v elektronické podobě archivovány všechny sbírkové přírůstky. V digitální podobě v náhledech i plném rozlišení je dostupná více než třetina sbírky a počet elektronických záznamů fotografií se každoročně zvyšuje. Zároveň je uživatelsky zdokonalována
a doplňována elektronická databáze sbírky, což umožňuje větší badatelský komfort při práci s ní a při přibližování jejího historického obsahu i významu veřejnosti.
 
Výstavy mohou samozřejmě představit jen zlomek z tisíce fotografů, jejichž díla tvoří sbírkový fond. Mnohá jména jsou proslulá, jiná méně známá, polozapomenutá, a některá dokonce téměř neidentifikovatelná. Díla části autorů ve sbírce již patří minulosti, ale tvorba převážné většiny zastoupených fotografů se dosud rozvíjí tak jako sbírka sama. Ta je neustále obohacována o fotografie současných autorů.