Přeskočit navigaci

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
On-line katalog E-zdroje Digitální knihovna
Úvod > Akce > Další akce (Něco navíc...) > Články > 27. 6. Renesanční Florencie, Machiavelli, zrod pojmu „stát“

27. 6. Renesanční Florencie, Machiavelli, zrod pojmu „stát“

V novém cyklu přednášek „Ideje renesance“ představíme na pozadí historických událostí základní filosofické a politické ideje renesance a raného baroka.  V té úvodní se nejprve zaměříme na vylíčení politické situace v renesanční Florencii za Machiavelliho života. Machiavelli totiž nebyl jen nestranným divákem bouřlivých událostí své doby, ale ve službách florentské republiky též jejich aktivním účastníkem. Na pozadí dynamického vývoje Itálie 15. a 16. století potom vykreslíme, v čem je politická teorie Machiavelliho revoluční. Věnovat se budeme též výkladu nového pojmu „stát“ (lo Stato), který vzniká právě v renesanční Itálii a který znamená zcela nové nahlížení na mocenské prostředky státu a jeho legitimní cíle.

Přednáší PhDr. Hana Fořtová, Ph.D.
Začínáme v 18:00 hod. v konferenčním sále v 5. NP.
Vstup volný. 

Renesancni-Florencie,-Machiavelli-(1).png


Renesance je dobou znovuobjevení antiky, jak v oblasti umělecké, tak politické, dobou zrodu lidského individua spolu se změněným chápáním jeho postavení v kosmu (v souvislosti s převratnými objevy na poli vědy). Zásadní změny zaznamenává i vztah jedince a státu. V renesanční Itálii se v té době zrodil moderní pojem státu, s novým chápáním státu souvisí i otázka poslušnosti vůči vladaři a práva na odpor (ospravedlnění zabití tyrana). Náboženské a občanské války, které v důsledku reformace zachvátily v 16. a 17. století většinu států západní Evropy, nezplodily pouze stěží představitelné hrůzy, ale daly vzniknout též myšlenkám náboženské tolerance (M. de Montaigne,
J. Bodin, E. Rotterdamský). Renesanční Evropa spolu s Kryštofem Kolumbem objevila Nový svět a objev zámořských kultur otřásl přesvědčením o výlučnosti křesťanské civilizace. Ne všichni Evropané přitom byli přesvědčení o nadřazenosti své civilizace nad divochy a ne všechny vznikající kolonie nakládaly s Indiány tak, jako kdyby tito ani nebyli lidmi (jezuitské osídlení Paraguaye). Tyto převratné změny vedou k úvahám o kodifikaci práva národů (ius gentium) vycházejícího z obecných zásad o člověku, na nichž bude v 19. a 20. století vystavěn komplexní systém mezinárodního práva, jak jej známe dnes. V přednáškách se budeme věnovat rozmanitým aspektům renesanční a raně barokní Evropy a budeme se snažit přesvědčit posluchače, že 15. – 17. století je pro nás zajímavé nejen po stránce umělecké, ale též myšlenkové.